Původně jsem měla v plánu napsat článek o novinkách posledních dní. Nakonec ho sepíšu až v druhé půlce měsíce, kdy bude novinek doufám víc 😊 Dneska dám přednost druhému plánovanému článku, a sice 3 zážitkům z knihovny, protože se tam (skoro) furt něco děje.
1.Nečekané pozvání
Tenhle zážitek je ještě čerstvý, starý pár dní. Trochu povzbudil moji víru v lidstvo a ukázal, že princové na bílém koni ještě nevymřeli. Jedno dopoledne jsme s kolegyní stály u automatu na kafe a zkoumaly jeho funkce. Neměly jsme u sebe peníze, což jsme si řekly nahlas.
V tu chvíli se odněkud zjevil mladý borec, kouká na mě a říká: „Tak já vás na to kafe pozvu! Dneska jsem ještě neudělal žádný dobrý skutek!“
Moje hlava v tu chvíli vypadala asi nějak takto: ????????gmjdoxnoanfkos (panika)
Nevím proč, ale jeho nabídka mě totálně zaskočila. Fakt jsem ji nečekala. Nakonec jsem ze sebe vymáčkla něco v tom smyslu, že moc děkuji(eme), ale na kafe nemáme ani moc chuť a musíme jít pracovat. Zpětně mi bylo líto, jak jsem borce odpálkovala a doufám, že ho to neodradilo od toho, aby příště nabídku zopakoval někde jinde.
2. Podivný telefonát
Tenhle zážitek je z dob tvrdého lockdownu. Zvedala jsem telefony informační linky, na kterou volali naši čtenáři. Podělím se s vámi o legendární telefonát:
Čtenář: „Dobrý den, máte v knihovně časopisy?“
Já: „Dobrý den, ano, co byste potřeboval?“
ČT: „Já bych chtěl očistit jméno našeho pane prezidenta, a hledám článek Hitler je džentlmen“.
Já: uvědomím si ,o co go*, říkám: „Ehm…, to asi nepůjde. Vždyť okolo toho byla hrozná kauza! Článek se nikde nenašel.“
*pogooglete kauzu Peroutka X Zeman, Hitler je džentlemen
ČT: „Já tomu ale nevěřím! Beztak ho třeba právě vy máte, a nechcete ho vydat!“
Pán nakonec vykládal ještě několik minut. Podle mě si chtěl udělat zábavnější pátek. Nebo to byl prankcall.
3. Speciální poděkování
Recenze vládnou světu. V knihovně nejsou výjimečné. Jednou jsem obsluhovala mladou slečnu, která u nás byla poprvé, takže kromě vyhotovení průkazky čtenáři vykládám, jaké poskytujeme služby atd. Slečně jsem pomohla s vyhledáváním v knihovním katalogu, a protože jsem měla čas, jednu knížku jsem jí i našla na regále. Normálka, nepřišlo mi to jako nic spešl.
Slečna poděkovala, měla jsem z toho dobrý pocit. Pak byl víkend, kdy je knihovna zavřená a v pondělí jsme se zase všichni sešli. Jaké překvapení pro mě bylo, že slečna na moje služby napsala speciální poděkování na náš knihovnický mail! Překvapilo mě to, a zároveň potěšilo. I když je trochu smutné, že být milý může být ve společnosti chápáno jako “nadstandard”.
Na to, jak dlouho v knihovně pracuju (pár měsíců) si myslím, že tyhle zážitky jsou celkem slušný výkon 🙂 Co myslíte? Vaše zážitky z práce s lidmi přijímám v komentářích 🙂
Náhled: canva.com
Pozvání na kávu i poděkování je moc pěkné zážitky. Kolikrát jsem byla taky někde spokojená, ale nikdy mě nenapadlo podobné poděkování napsat. Díky za inspiraci.
To poděkování je krásné! Ten pocit, že si někdo dal ten čas a práci, aby tohle napsal, protože byl tak spokojený. To fakt zahřeje u srdce!
¨Dobré skutky vždycky zlepší den 🙂 Zase super článek!
Dík 🙂 Budou i jiné témata, ale teď jsem pořád měla co psát zrovna o tomhle téma.
Někdy i malý dobrý skutek dokáže udělat velikou radost. Díky za to připomenutí 🙂 (A myslím, že pán, co chtěl najít onen článek, bude nejspíš úplně reálný člověk. A nejspíš jich takových nebude vůbec málo…)