Jak k nám Baxi přišla

Pokud mě sledujete na sociálních sítích vítě, že mám(e) králíka!

Jmenuje se Baxi (je to holka nevím, proč to všem přijde jako klučičí jméno) a napadlo mě to tak nějak samo, isnpirace Bugs bunnym. Přítel chtěl Bobinu, ale mně se to moc nelíbilo, takže nakonec máme Baxi Bobinu. Přišla k nám nečekaně a náhodou.

Je to králíček beránek, mám ho ze zverimexu (netěší mě to, ale putovala by za pár dní zpátky k chovatelce jelikož je dost velká a prodavačka říkala, že proto ji nikdo nechtěl), takže jsem jí snad novým domovem pomohla.

Nejdříve jsem králíka hledala na netu, nakonec z návštěvy jednoho potencionálního sešlo. Takže mě po cestě šalinou napadlo mrknout se do zverimexu. Sotva jsem otevřela, Baxinka se postavila na ťapky (jako na fotce) a chtěla se hladit. No co vám mám říkat, byla to láska na první pohled!

Zbývalo ještě přesvědčit přítele, že mít doma zvíře je fajn věc. Nejdříve nesoouhlasil, nebylo jednoduché ho přesvědčit, ale pár dní je Baxinka už s námi doma!

Jako malá jsem chovala křečky a želvy, takže všechno o králících se učím za pochodu pomocí rad, které mi lidi píšou na Instagram, z internetu a z rad od kamarádek.

Baxinka má už tři měsíce, takže nás brzy čeká očkování (ve zverimexu ji nenaočkovali), taky už jsem byla u pana veterináře na jedné z kontrol a Baxi měla negativní výsledek (byla jsem nervózní, jak to dopadne).

Nejradši jen leží a kouká se do okolí, to máme společné 😀 Hrát si zatím moc nechce i když hraček má dost (míčky, plyšáka, ruličky od toaleťáku, věž z balíčků od kapesníků), ale je moc milá. Zvykáme si na sebe tak nějak všichni tři a je to fajn. Mám tak nějak větší pocit rodiny a nejsem hlavně furt sama doma.

Baxině se snažím věnovat co nejvíce, rozhodně není furt zavřená v kleci, má dost volnosti (a pro sebe celý pokoj). Krmím ji senem, granulemi a dostává i zeleninu, všechno postupně.

Zkrátka, co vám mám povídat, je fajn být králičí mámou! Momentálně je Baxi nemocná a tak dáváme 2x denně antibiotika.