Tradiční výběr nejlepších titulů, které mi letos přišly pod ruku.
K dnešnímu dni jsem pro letošek přečetla 40 knih. Číslo do konce roku už moc nezvýším, momentálně však finišuju nového Ziburu, který do seznamu není započítaný. Četla jsem po(co)vidové novinky, stejně jako se vracela ke starším kouskům. Romány, fejetony i thrillery. Můj čtenářský vkus je zkrátka nevyhraněný.
Jdeme na výběr:
Všechny cesty vedou do Santiaga, Ladislav Zibura:
Zdaleka nejosobnější autorův cestopis. Tentokrát o putování na poutnické stezce sv. Jakuba. Kniha vážnější, dospělejší, ale pořád milá a čtivá. Plná osudů a příběhů zajímavých lidí, které Ladislav na cestě potkal. Zrovna dočítám.
Když je mi smutno, nebo jen zkrátka nevím, co číst, vracím se k jedné ze svých nejoblíbenějších knížek. Román z prostředí komunismu o dětství malé Helenky z herecké rodiny prostě miluju! Super vtipná, ale i vážná knížka, která mě pokaždé chytne za srdce. Znám ji nazpaměť. Příští rok mám koupené vstupenky na stejnojmennou divadelní hru. Děsně se těším!
S kouzelnickou hůlkou, Tom Felton:
Autobiografie o životní cestě zmijozelského čaroděje. Povedla se moc, a čte se v podstatě sama. Více jsem o díle psala tady.
Robinsoni a donkichoti, Aleš Palán:
Každý člověk je jedinečný. Někteří lidé jsou však jedinečnější. Naprosto vystihující popis knížky rozhovorů s jedinci, kteří nežijí v mainstreamu, ale zvolili si život podle toho, jak ho chtějí žít oni sami. Inspirující, zajímavé, pro někoho možná až na hranici zvláštnosti.
A co váš letošní čtenářský rok?
Náhled: canva.com