Jóga a knihy, tyto dva pojmy jsou v Majdině životě velmi důležité, proto (ne)jen o nich bude v dalším rozhovoru řeč :).
Majdo, ráda čteš, kde se virtuálně setkává nejvíce knihomolů?
Těch stránek pro knihomoly už v dnešní době není málo a to je podle mě skvělé, protože se taky povědomí o knihomolech dost rozšířilo. Osobně se nejčastěji vyskytuji na československé bibliografické databázi (cbdb.cz), kde se dají rychle dohledat informace i názory na různé tituly, které u nás nebo na Slovensku vyšly. Dále často používám goodreads.com, který je na podobném principu jako cbdb, akorát se zde dají nalézt knihy snad ve většině jazyků, ve kterých vyšly a taky se skrz goodreads dá jednoduše komunikovat nejen s knihomoly, ale i s autory – ptát se jich například na podrobnosti příběhu atd. A v neposlední řadě určitě instagram (mezi knihomoly bookstagram), který naprosto miluji a jsem vděčná za tu komunitu, která tam postupně vzniká.
Jak funguje tvoje spolupráce s Mega knihy.cz, oslovili tě sami?
Megaknihy jsem oslovila sama na doporučení kamarádky. Konkrétně s nimi spolupráce funguje tak, že mi jednou za rok pošlou knihu, o kterou si napíši a já na ni pak přibližně do měsíce udělám recenzi.
Jak se ti líbila knižní série Selekce?
Selekce je srdcovka! I když nemám moc ráda tenhle princeznovský styl, tady to autorka dokázala podat tak, že si to podle mě prostě nejde nezamilovat… Navíc jde o neuvěřitelně čtivé knížky, takže věřím, že i nečtenář je přelouská celkem rychle.
Co se teď čte mezi slečnami?
Obecně teď neskutečně letí různé „youngadultovky“, což je žánr stvořený vlastně na míru nám, náctiletým slečnám, okořeněný o fantasy nebo sci-fi prvky. Hrdinky těchto knížek se zabývají naprosto všedními problémy, jako je například akné, oblečení, kluci a mezitím jen tak mimochodem třeba zachrání svět. Pokud bych měla být konkrétní, tak ještě pořád je to určitě Selekce a z novějších potom třeba Falešný polibek od Mary E. Pearson, první díl série Kroniky Pozůstalých, který jsem si opravdu zamilovala. Dále Tisíc polibků od Tillie Cole, Tisíc kousků tebe od Claudie Gray nebo vánoční příběh Polibek v New Yorku od Catherine Rider. Žádnou z těchto tří knížek jsem ale zatím nečetla. A určitě stojí za zmínku i autorky jako Marissa Meyer nebo Sarah J. Maas, jejichž knížky vždycky doslova obletí svět.
Jakou knihu bys zase doporučila mladým mužům?
Mladým mužům, hm… Za mě asi série Labyrint od Jamese Dashnera, která už je teda trochu starší, nebo možná série Illuminae od Amie Kaufmanové a Jaye Kristoffa, ale znám i kluky, kteří čtou stejné youngadultovky jako holky. Ono to už dnes asi není tak rozdělené a v 99% knížek prostě vždycky je výrazná akční linka, takže zatímco holky obdivují ty úžasné hrdiny, kluci více vnímají popisy bojů.
Stíháš přispívat na oba blogy nebo je jeden z nich trošku upozaděn?
Přiznám se, že jógový blog zatím nemám ani měsíc, takže nedokážu odpovědět. Ale je pravda, že jen při jeho tvorbě šel knižní blog na pár dní úplně stranou. Určitě se ale budu snažit nezanedbávat ani jeden, uvidíme, jak se mi to podaří… 
Kdybych chtěla začít s jógou, jaké by měly být moje první kroky?
Pokud bys byla opravdu odhodlaná začít, pak není nic jednoduššího, než si například na youtube najít nějaké video s jógou pro začátečníky (na YT jich jsou hodiny a hodiny), najít si klidné místečko, rozložit karimatku (v lepším případě samozřejmě jógamatku, která je tenčí, ale tu bude mít nejogín doma jen těžko) a začít. To je na józe to krásné, na začátek není potřeba žádných schopností ani pomůcek.
Proti jaké bolesti by nám jóga mohla pomoci?
Spousta lidí tomu nevěří, ale doslova proti jakékoli. Jóga se dá praktikovat jako silové cvičení, jako uvolnění po náročném dni (fyzicky i psychicky), a dokonce i jako lék třeba na zlomené srdce. Jakmile se totiž člověk naučí pracovat se svým dechem, naučí se zároveň vyplavovat z těla i veškeré negativní pocity a myšlenky – včetně bolesti. Jedinou výjimkou jsou opravdu vážné problémy, bohužel, ani jóga není kouzelná. Ale zase může tyto problémy zmírnit a po uzdravení (operaci…) fungovat jako velmi účinná prevence.
Co je při józe nejdůležitější?
Nejdůležitější je určitě dech. Právě tím, že člověk vědomě dýchá, teprve praktikuje jógu. Samotné pozice jsou dokonce o několik staletí mladší, v nejstarších pramenech jsou o pozicích jen letmé zmínky a rozhodně jich ani zdaleka nebylo tolik, naopak je tam dech, dech a dech.
A abych teda uvedla na pravou míru, proč je to u mě na blogu přesně naopak. Od kamarádů i z všeobecného mínění vím, že jóga je brána jako nudná, nezáživná a nejčastější reakce, se kterou se setkávám je „vždyť se tam jen dýchá“. Proto jsem chtěla vytvořit stránku, kde bych začátečníkům přiblížila jednotlivé pozice, a teprve potom postupně odhalovala moc dechu.
Preferuješ jógu o samotě nebo ve skupině?
Ve skupině, u té jsem si totiž tak nějak jistější, že ji dělám nejúčinněji, jak se dá. Jóga doma má ale samozřejmě taky výhody, přinejmenším přizpůsobení si lekce sobě samé. Každopádně musím mít vždy velmi vážný důvod, abych vynechala hodinu u nás ve městě…
Majda se ptá, jak vnímám jógu já: Majdo, jógu jsem nikdy nezkoušela, protože si myslím, že se nedokážu dostatečně vnitřně uklidnit natolik, aby to pro mě bylo účinné, ale láká mě to zkusit si alespoň jednu lekci 🙂