Mezi horami

Druhý dnešní článek bych chtěla věnovat místu, kde jsme strávili předchozí tři dny. Moc se mi tam líbilo a v budoucnu se znovu ráda vrátím, protože Velké Karlovice nabízí pestrou škálu aktivit, ať už se jedná o turistiku, cyklistiku, lyžování, nebo plavání… Přestože turismus pronikl i tady, pořád najdete dřevěné chaloupky jako z pohádky a pasoucí se ovečky na kopečku, což dodává místu tu správnou podmanivou atmosféru. Je tu prostě hezky. Jak jsme se měli a kam vedly naše kroky? Pojďte si to přečíst 🙂

Ubytování:

O ubytování se moc nerozepíšu, jelikož jsme bydleli přes známost a “naše” chatka se nijak veřejně neinzeruje. Pokud vás ale zajímá zrovna tento bod článku, zmíním, že Karlovice nabízí kromě hotelů i bezpočet penzionů a apartmánů, je z čeho vybírat.

Restaurace:

Za náš pobyt jsme navštívili celkem tři, U Pepiša, Pod Pralesem a U muzea. Musím konstatovat, že na restaurace jsme moc štěstí neměli, hlavně na obsluhu, která dotváří celkový dojem a tady ho spíše pokazila. Jinak se najíte docela dobře ve všech třech. U muzea je to těžké retro, platí to i pro ceny, což je příjemné. Pod Pralesem zase mají vlastní minipivovar a chuťově zajímavou nealko limonádu.

Výlety:

První den patřil výšlapu na rozhlednu Miloňová. Z našeho výchozího bodu, tedy z Karlovic, to nebylo nic hrozného, celkem pohodových šest kilometrů do kopečka lesem, vhodných i pro děti. Na rozhlednu se dá vyjít zadarmo a je z ní hezký výhled do kraje.

Na zpáteční cestě jsme narazili na mně dosud neznámou věc, a sice dobrovolnický bufet, o kterém jsem dosud jen četla. Kdo chtěl, mohl si nabídnout občerstvení a zaplatit tak, jak uznal za vhodné. Moc hezký nápad.

Druhý den se naše skupinka rozdělila, a naše domácnost se rozhodla pro výšlap na vrchol Soláň. Nechtělo se nám to vyjet celé autobusem, nebo autem, což je taktéž možnost, a tak jsme si alespoň pět kilometrů ušli pěšky. Soláň mě překvapila množstvím lidí, že by se jednalo o novou Lysou horu? Nahoře si nebylo dovnitř kam sednout, parkoviště doslava přetékala pod náporem aut a výhled mě spíše zklamal, i když je pravda, že jsme vyšli jen k horskému hotelu Soláň, kde přišel čas na pivo:

No a třetí den jsme jeli domů, počasí se zhoršilo, a tak nám to nebylo ani tolik líto, předchozí dny bylo totiž nádherně, téměř letně. Měli jsme se moc dobře.

Přikládám ještě pár fotek:

Snad jsem vám přinesla nový cestovatelský tip, Karlovice si určitě vaši návštěvu zaslouží 🙂