Jak se žije s opakujícími se potížemi, které pořádně otravují den?
Je normální být sem tam nemocný. Za normální však nepovažuju, když se určitý zdravotní problém vrací každý měsíc, sotva ho vyléčíte. Snadno se pak může stát, že u doktora jste jako doma a předepisované léky po čase ztratí účinnost. Takový je můj svět posledních pár let. V nejhorším období jsem v ordinaci byla opravdu každý měsíc, a s každou další návštěvou se cítila hůř. Bezradná já, bezradný doktor. Vyšetření, přeléčení, a po čase vše zpět. Smířit se se svými obtížemi však nehodlám a tak hledám cesty, jak ze začarovaného kruhu definitivně ven. Za sebou mám i zkušenosti s alternativní medicínou: homeopatika, bylinkáři, šamani. Bohužel zatím nic nepomohlo natrvalo a některá setkání bych si i odpustila.
Aktuálně docházím do centra TČM. Momentálně nedokážu posoudit, jestli mi předepsaná terapie pomáhá. Užívám ji krátce. Poprvé na mě však koukají jako na celistvou bytost. Neřeší se jenom konkrétní obtíže, ale člověk jako celek. A to mi vyhovuje. Můj terapeut je sebevědomý a věří, že mě dokáže zbavit neduh. Já jsem mírně skeptická (problémy už řeším opravdu dlouho, a mám pocit, že jsem vyzkoušela všechno), nicméně nic nechci víc, než být zase fit.
Život s chronickými potížemi je náročný, někdy přímo vysilující. Mám pocit, že západní medicína si s chronikáři nedokáže moc poradit. Někteří doktoři mají pak tendence problém zlehčovat a dívat se na pacienta jako na hypochondra. K mým zálibám však opravdu nepatří vysedávání v čekárně.
Na druhou stranu; tělo i mysl jsou spojené nádoby, a do celkového zdraví se promítá i životní styl. Každý jsme zodpovědný hlavně sám za sebe, a nejde hledat spásu u doktora, když nezměníme to, jak žijeme. Znovu se tak učím, že JÁ jsem na prvním místě, a víc třeba přemýšlím nad tím, jak jím. A to bylo, aby se to nezlomilo a nenastal konečně klid!
Četba k tématu: Umění být zdráv, Musela jsem zemřít
Náhled: Photo by Hush Naidoo Jade Photography on Unsplash
Ano, souhlasím. Naše západní medicína si s chronickou nemocí neumí poradit. Akorát tě posílají od čerta k ďáblu, nikdo ti nepomůže a nakonec ti nikdo ani nevěří, protože ti přece nic není nebo ti nic nepomáhá a to není normální. Mám ve svém okolí pár takových lidí a některé ty příběhy jsou opravdu smutné.
Bohužel úplně souhlasím. Měnila jsem X krát doktora a nakonec řeknou, že už vyzkoušeli vše a ať se s tím smíříš.
O tom, jak se na nás mnozí divají ani nemluvím.