Půl roku zdravé stravy: i tak si občas dám burger!

„Držíš ještě tu dietu?“  zeptala se mě pár dní zpátky přítelova babička. Přikývnu, ale než stačím něco dodat, babička pokračuje: „to já bych nezvládla to seš dobrá, že se držíš!“

„Není to dieta, spíš zdravý životní styl,“ uvedu věci na pravou míru, protože pod slovem „dieta“ si představím člověka co se vyloženě trápí hlady, jí třeba jenom vajíčka bez hlubších stravovacích znalostí a po prudkém zhubnutí opět rychle přibere. Tomu jsem se právě chtěla vyhnout a myslím, že se mi to daří. Ostatně; celého půl roku změny stravy s vámi teď proberu.

Se změnou stravy jsem naplno začala 9. 1. 2020 a světe div se nebylo to novoroční předsevzetí. Zpočátku pro mě bylo trošku těžké vzdát se večerního pojídání slaných tyčinek, ale cca po měsíci si tělo zvyklo. Jako zdravožrout-amatér jsem se ještě v zimě rozhodla, že pokud chci doopravdy a trvale něco změnit musím k nutriční terapeutce, která mi dá základy zdravé výživy, a tak jsem do sebe a svého jídelníčku zainvestovala. Od té doby se víceméně stravuju právě podle sestaveného jídelního plánu s tím, že do května jsem si nedala nic nad jeho rámec a od května jedu pravidlo „80/20“, tedy 80 procent zdravého a 20 nezdravého.

Momentálně mi tohle pravidlo vyhovuje, protože občas je těžké být jediným zdravožroutem obklopeným konzumními jedlíky, a taky se bez mučení přiznávám, že jídlo mám ráda a dopřát si sem tam burger mi udělá radost. Když po zbytek doby jím zdravě + se hýbu myslím, že to není problém. Z mého pohledu to však má svoje úskalí: člověk se nesmí až moc „rozjet“ aby nespadl ke starým špatným stravovacím návykům a neztratil vůli udržet si zavedený jídelníček. Zatím se mi to ale nestalo.

Od ledna mám potom dole osm kilo a chtěla bych shodit ještě minimálně čtyři. První kila šla dolů v podstatě sama, teď to trošku drhne a jedu spíš na udržovací režim. Pořád cvičím aspoň 3x týdně a hodně se snažím chodit pěšky. Užívám si sukní, šatů a pochval okolí. Sama ze sebe mám radost a cítím se mnohem líp. Taky mě těší když se dozvím, že někoho v okolí moje změna inspiruje 🙂

Sem tam vyzkouším nové potraviny nebo recepty, ale musím uznat, že víceméně jím furt dokola to samé a „osvědčené“ (tedy to u čeho znám složení). Na druhou stranu si čas od času dopřeju pizzu venku a snažím se nedělat si z toho těžkou hlavu (i když občas to na mě přijde).

Co mi teda změna stravy dala? Pořád nejsem výživový odborník a ani jím nikdy nebudu, ale více přemýšlím nad tím, co koupit, jestli si dát radši to či ono, a zajímám se o to co vlastně jím. Podle mě se tahle investice vyplatila a myslím, že jsem na dobré cestě udržet si nově získané stravovací návyky dlouhodobě; o to mi šlo.

P. S. Možná to pro mě bylo lehčí v tom, že jsem nezačínala na obezitě a nebyla jsem zvyklá pít slazené vody a jíst ve velkém sladké. I tak si ale myslím, že “kde je vůle, je i cesta” a nejtěžší je začít. Pokud začít chcete, ale zároveň nemáte potřebné stravovací znalosti, určitě doporučuju návštěvu nutriční terapeutky.