Spontánní výlety mám nejradši. Ten včerejší mi pak vyloženě bodl, protože jsem měla den kdy se mi absolutně nic nechtělo. Naštěstí jsem se nakonec dokopala a spolu s přítelem vyrazila poznávat přírodu za Brnem. A že to stálo za to!
Na rozhlednu Babí lom v Lelekovicích jsme vyrazili MHD, to vyjíždí z brněnského Králova – Pole (nezapomeňte si koupit mimoměstské zóny). Vystoupili jsme na zastávce Lelekovice, náves a odtud se vydali přibližně tři kilometry do kopce. Za vesnicí leží rybník s houpačkou a přichází důležité rozhodnutí: rovně po asfaltce, nebo doleva po lesní cestě?
My jsme vyrazili rovně, tedy po cyklostezce. Nejdříve je kopec docela mírný. Cestu celou dobu lemuje les, který krásně voní a ptáci nám zpívají do kroku. Na dvou místech pak teče studánka a sem tam rostou lesní jahody a maliny.
Přibližně po dvou a půl kilometrech se dostaneme k lelkovadlu. Jeho úkolem je zbavit turisty lelků, takže toho využiju. No a potom už následuje prudká cesta vlevo do kopce a poslední přibližně kilometr k rozhledně. Tady začíná ten správný adrenalin!
Jsem ráda, že jsem si vzala pevné sportovní boty, tady je totiž využiju. Asi pět set metrů cesta pokračuje po skále a jde se mezi velkými kameny. Nejsem si jistá, jestli bych tudy vzala děti (kočárek se tudy nedostane), protože sama mám co dělat a občas použiju k přidržení ruce. Mít dobrá kolena je taktéž důležité! Přestože kameny překonáváme pomalu, občas se bojím pokračovat a vyloženě se těším, až je budeme mít za sebou. Cesta je to náročná a místy dost příkrá.
A pak konečně – jsme na místě, kam prý každoročně vyrazil i Petr Bezruč. Jako odměna stojí před námi patnáct metrů vysoká rozhledna s bezplatným výstupem. Protože jdeme ve všední den, a navíc není vyloženě hezké počasí, užijeme si ji sami. Výhled fakt stojí za to a díky informačním panelům přesně vidíme na co se koukáme; Brno, Blansko, Vranov… a při dobré viditelnosti jde prý dohlédnout až na Sněžku!
Když se dosyta pokocháme výhledem a zima nás donutí k ústupu, zvolíme jinou cestu vlevo pod rozhlednou. Kamenů nám stačilo, ale i tady jich pár je. Naštěstí doopravdy jen pár. A pak už jdeme lesem přibližně kilometr a půl dolů do Lelekovic. Proti tomu co jsme absolvovali nahoru je to teď těžká pohoda, i když opačně to musí být taktéž náročné.
MHD nám jede za pár minut, takže neleníme a svižným krokem míříme k zastávce. Unavení ale spokojení. Jedná se o moc hezký výlet!
P. S. Za fotky děkuju svému příteli. Podle mě fotí fakt moc hezky 🙂
Jasný důkaz, že se za pěkným prostředím nemusí jezdit daleko. 🙂
Funguje lelkovadlo?
Nepodcenila jsem, kdyby náhodou jo :)!
Babí Lom je jedna z mých oblíbených procházek. Babička bydlí kousíček odsud, takže máme okolí Lelekovic prochozené křížem krážem. Ale že sem chodil i Petr Bezruč, to jsem tedy netušila! 🙂
Fotky se příteli moc povedly.
Pochvalu vyřídím 🙂