Od posledního článku uběhl skoro měsíc, je načase znovu oživit blog. Dneska vám povím, jak jsem chodila tři hodiny po výstavě, viděla během týdne 6 svých kámošek, a jak trávím začátek léta.
Na konci června jsem zajela po dvou měsících do Brna. Od našeho odstěhování je pro mě každý návrat do města malým kulturním šokem, protože v novém doma panuje jiná atmosféra + tu není tolik lidí. Chvilku trvá, než se aklimatizuju, pak už je mi v Brnečku dobře.
S kámoškou jsme navštívily Tutanchamonovu výstavu, a musím říct, že ty skoro čtyři stovky za to stály. Nálezů z hrobky uvidíte plno, jsou to fascinující poklady doplněné o audioguide výklad. Než jsme všechno prohlídly uběhly tři hoďky, ale jsem moc ráda, že jsme na výstavu zašly. Pokud máte rádi starověký Egypt, určitě můžu doporučit 🙂
Po výstavě jsme navštívily Mandlárnu (jak jinak!), a večer se sešly s další kámoškou U Černého orla. Protože v novém doma nemám žádné kamarádky, je pro mě radost být zase mezi “svými”.
V neděli jsem po delší době viděla Domču, která mě vytáhla na oběd do super restaurace. Strávily jsme spolu tři hoďky, pak už jsem z Brna odjížděla. Loučení je to vždycky smutné, ale mám dobré důvody se vrátit domů, takže to beru jak to je.
Mezi prací a víkendem na začátku prázdnin, jsem stihla zajet za kámoškama ze střední. Už se známe 10 let, máme spolu spoustu zážitků, a jsem ráda, že teď po přestěhování se můžem vídat častěji, protože to k sobě máme blíž. Užily jsme si dámskou jízdu a slíbily si, že doženem všechny ty roky, kdy jsem bydlela daleko.
Máme tu začátek prázdnin, kdy kromě práce stíhám i trochu toho cestování. V prvním prázdninovém týdnu jsem s přítelem přespala v žamberském kempu. Pro mě jako citlivku v divočině jsou 1 – 3 noci pod stanem maximum. Nicméně musím přiznat, že tak strašné stanování nebylo, jen mohla být v noci menší zima.
Teď mě čekají dva dny práce, po kterých si vybírám první část letní dovolené. V plánu mám Colours a pak se uvidí. V srpnu bychom měli jet k moři, a na to se z celého léta těším nejvíce!
Myslím, že jen málokdo dočetl dnešní článek až sem, ale pokud jste ho dočetli, dejte mi schválně vědět v komentáři. Mám totiž pocit, že blogování pomalu, ale jistě vymírá. Tak hlavně, že mám zaplacenou doménu na celý další rok 😀
Blogování nevymírá, jen lidi přichází a zase odchází, to je normální obměna. Boom už máme za sebou, ale věřím, že zásadní bod zlomu, když blogeři objevili Instagram a Twitter, už je za námi. Na vlastní doméně aspoň nejsi závislá na zlovůli stále se měnícího algorytmu a můžeš si psát co chceš.
Mandlárna je boží! A na Tutanchamonovi jsem byla tak před 12-14 lety a zajímalo by mě, zda je výstava pořád stejná, nebo ji zmodernizovali.
To jsem nevěděla, že ta výstava tu uz jednou byla.
No jasně, po takové době si rádi přečteme delší článek 🙂 Rádi o tobě zase slyšíme (i o doméně na další rok). Kemp v Žamberku je mi povědomý, dost možná jsem tam taky kdysi přespávala. A pokud ano, tak jsme se minuly jen o nějakých osm let 🙂
Je to jeden z nejlíp hodnocených kempů v ČR 🙂
Dávám vědět v komentáři, že jsem přečetla celý článek!
Mandlárna vypadá lákavě.
Určitě ti ji doporučuju navštívit. Je to moje srdcovka 🙂