Článek, ve kterém sdílím moje letošní fuckupy hezky pohromadě.
Co zahřeje u srdce víc, než cizí neštěstí? Odpověz si každý sám. V případě, že máš škodolibou radost z nezdarů ostatních, čti dál. Dneska se budu snažit oživit lásku ke psaní prostřednictvím následujících řádků.
Milí čtenáři, jak možná víš, konec minulého roku byl pro mě těžký. Odcházela jsem ze staré práce (jak se mi ulevilo museli slyšet až v Austrálii), v prosinci mě semlel na dlouhou dobu covid a náhodou jsem se připletla k nové práci v oboru, o kterém jsem nic moc nevěděla. Do toho jsem si řekla, že je načase udělat si řidičák. „Tady vidím velký špatný“, okomentovala by Jolanda. Jenže já se jen tak nevzdávám a do věcí skáču po hlavě.
Přidejme k tomu úzkostné sklony, a máme tu třaskavou směs. Zpočátku jsem snažila zvládat novou práci i jízdy v autoškole, nakonec jsem si přiznala, že se z toho nemusím po*rat. Řidičák jsem úspěšně vzdala. Zjistila jsem totiž, že se řízení neskutečně bojím a nezvládám zároveň sledovat předpisy, značky i přednosti. Pro teď zůstávám uživatelem MHD a slečnou Daisy s vlastním řidičem – mým přítelem. Takový byl fuckup číslo 1. Ponaučení? Nelámej věci přes koleno.
U fuck upu číslo 2 si budete možná ťukat na čelo. Nicméně věřte mi, že podvodníci skvěle zvládají lidskou psychologii a když jste ve stresové situaci, dokážou toho (zne)užít.
Volalo mi cizí číslo s tím, že můj bankovní účet je v ohrožení. Byl to tenhle podvod, rozkliknout odkaz vřele doporučuju. Naštěstí se mi v hlavě rozblikala kontrolka a ve výsledku se nic nestalo, ale měla jsem namále. Nikdy bych si nemyslela, že zrovna mně se něco takového může stát. Teď už si budu dávat majzla.
Dostáváme se do současného (doufám, že klidnějšího) období roku. I když… čeká nás stěhování, bude to zábavné!
Aspoň si můžeš říct, že jsi tu autoškolu zkusila a zjistila jsi, že to není pro tebe. Lepší, než kdybys pořád váhala, jestli do toho jít nebo ne. ;] I když tě to muselo stát moc peněz, času a hlavně nervů s tím prvním učitelem. 🙁