Takhle knížka byla pecka. Konec sice trošku drhnul, ale stejně je to sakra čtivý a zajímavý titul. J. P. Delaney mě jako autor ještě nikdy nezklamal (další knížky Ta přede mnou, Věř mi). V Dokonalé manželce jsem trošku zavzpomínala na Stepfordské paničky, ale v upgradované verzi pro dnešní svět.
O co tady jde? Abbie a Tim mají na první pohled příkladné manželství. On je vizionářský génius ze Silicon Valley, ona volnomyšlenkářská malířka. Domnělou idylku kazí jenom fakt, že Abbie je už pět let prohlášena za nezvěstnou. Tělo se nikdy nenašlo, stejně jako případný viník. Je mrtvá, nebo není?
Jednoho dne se však Abbie probudí v nemocnici. Jenže se cítí divně. Není divu. Nejedná se totiž o člověka, ale robota Abbie 2. 0., kterého si Tim vytvořil a teď s ní hodlá žít namísto ztracené manželky. Jak si nová Abbie zvykne po jeho boku? A co se stalo skutečnou Abbie?
Četla jsem jedním dechem, a s každou další stránkou nadšeně skládala jednotlivé puzzlíky do výsledného obrázku. Konec ale byl jedno velké WTF. Takový chaos jsem dlouho v knížce nezaznamenala. Myslím, že jsem to ani správně nepochopila, ale i tak rozhodně doporučuju! Už jenom kvůli pár nosným myšlenkám a vizi dokonalých robotů, kteří budou moct “nahradit” naše blízké navždy. Je to vůbec správné?
Už u titulku jsem si vzpomněla na provařenou hlášku “I don’t need Google, my wife knows everything.” a pak mě velmi překvapilo, že je to vlastně dost k tématu 🙂 Díky za tip, vypadá to opravdu zajímavě!
Jak píšu, až na ten konec je to skvělá kniha 🙂