Od chvíle, kdy nás opustil Baxík dostávám tuhle otázku často. Vím, že to lidi nemyslí špatně, ale popravdě mě zaskočil fakt, jak rychle se mě začali někteří vyptávat. Jak to tedy momentálně vidím s pořízením nového člena rodiny?
Perou se ve mně dva protiklady. Na jednu stranu se novému mazlíčkovi nebráním. Baxi jsem si pořídila během bydlení v Brně aby mi dělala společnost. Byla můj první mazlíček dospěláckého života. Zvířata mám ráda, beru je jako členy rodiny a ráda se o ně starám. Přináší mi do života radost a lásku.
Na stranu druhou; vlastnit zvíře je závazek. Teď když ho nemáme, nemusíme řešit hlídání v době, kdy chceme někam jet. Můžem se sbalit a vyrazit kamkoli. Další králík, nebo kočka (o jiném společníkovi neuvažuju) by byl závazkem na příštích X let. Nejsem si v tuhle chvíli jistá, že ho chci podstoupit.
Nejrozumnější se mi jeví počkat, a rozkoukat se v nové situaci. Zítra to bude týden co Baxi odešla, a můžu vám napsat, že dva dny po její smrti byly pro mě hnusné a těžké. Pomalu se však smiřuju s novou situací. Přesto mám(e) tendence vstávat ráno brzo a připravit Baxi krmení, vypustit ji a uklidit klec. Intuitivně koukám(e) do míst, kde jsme ji chovali a čekám(e), že tam bude. Vzpomínám(e) na ni každý jeden den. Zkrátka ještě potrvá, než si zvyknem na to, že opět žijeme v bytě jenom dva. Nechci dělat zbrklé rozhodnutí, i když jsem občas mýval na piku.
Poslední, o čem chci dneska napsat je vlna podpory, která se mi dostala po odchodu naší holčičky. Můj přítel se zachoval jako chlap s velkým CH, a ty nejhorší dny mě držel nad vodou. Stejně tak moji kamarádi (Domča a jiní). jsem vděčná za to, jaké lidi kolem sebe mám a děkuju!
Káji, moc mě vaše ztráta mrzí. Baxík byl člen rodiny… Já jsem si po odchodu poslední potkanky taky dala na čas. Bylo to dobré rozhodnutí – čekala mě ve třech letech tři (!) stěhování, to poslední máme teda ještě před sebou, spousta přejezdů mezi Brnem, Prahou a Vysočinou, Radek se navíc ukázal být silný alergik… S mazlíčkem by to bylo všechno o hodně náročnější. Až budeme mít nastěhováno do finálního bydlení, tak jsme ale předběžně domluvení na pořízení afrického ježka bělobřichého.
Tím chci říct, že všechno má svůj čas a jednou se vzbudíš a budete vědět, zda do toho chcete jít. Případně váš nějaký mazlíček prostě osloví tak moc, že si jej vezmete domů. 🙂
Po týdnu je ještě brzy o tom uvažovat.
Čas napoví. Buď zjistíte, že to není bez zvířete ono, nebo naopak obejvíte výhody a budete třeba jen nějaká hlídat.