Číst, nebo nečíst?

Jedna z otázek, která se ke mně během studia dostala je ta, jestli si myslíme, že by se měly číst jenom skutečně hodnotné knihy nebo je v pořádku dát prostor všemu co knižní trh nabízí.

Teď možná uvažujete nad tím, kterou literaturu můžeme vlastně považovat za skutečně hodnotnou. Jsou to takzvané bestsellery? Profláknutí autoři? Seznamy povinné školní četby? Těžko říct sama nevím, jak bych odpověděla. Vím ale jistě, že v dnešním hektickém světě, kdy se může jevit čím dál těžší najít si chvíli na knihu, by se mělo ocenit čtení prakticky čehokoli nad rámec statusů na sociálních sítích.

Možná vás napadlo, že nejde na stejnou úroveň stavět sofistikovanou báseň a román o vášnivém vévodovi. Souhlasím, ale braková literatura je hrozně individuální zálěžitost. Pro někoho brak, pro druhého literární skvost. Jako já nikdy nepochopím úspěch 50 odstínů šedi, vy nemusíte chápat moji zálibu v Hrdém Budžesovi a Bridget Jones. Hodnotná literatura? Brak? Jednoznačně zaškatulkovat se to nedá.

Ať už tedy čteme cokoli důležité je to, že vůbec čteme. A náš výběr může být pokaždé jiný.

Bonus: Kde vlastně sbírat knižní tipy?

  • Občas projedu seznam SČKN, kde se objevují nejprodávanější tituly za určitý týden, pro někoho z vás možná novinka.
  • Na akcích typu Svět knihy, Humbook.
  • U důvěryhodných knižních blogerů, kde očekáváte, že se dostali dál než ke čtení anotace.
  • V příručních knihovnách, tedy nejčastěji za výpujčním pultem, bývají tam čerstvé úlovky.
  • Zmínka o školách a školkách vás asi nepřekvapí.
  • Ve čtenářských klubech.
  • Na Databázi knih.cz, uveřejňují tam každý týden knižní novinky.

Chybí vám knižní tipy? Prozkoumejte rubriku Knižní radosti.

Související články

5 komentářů

  1. Já si myslím, že je jedno, co člověk čte, hlavně že čte. Fakt, detektivky, červenou nebo odbornou literaturu či klasiku, je to šumák, hlavně, že ho to baví a něco mu to do života vnáší. 🙂
    Mě vždycky prarodiče a češtináři kritizovali, že miluju a pořád dokola čtu Harryho Pottera, než aby byli rádi, že mě právě on přivedl ke čtení úplně všeho, třeba i té odborné literatury. Je to těžké no… 🙂

    1. Já jsem myslím taky začínala s Harrym, kterého mi doma četli před spaním 🙂 Souhlasím, že není důležité co tě ke čtení přivede a co čteš, hlavní je číst!

  2. Některé knihy jsou lepší, některé nemají takovou hloubku, ale zase se u nich víc odpočine. Dobrá je každá kniha, která udělá nějakým způsobem na čtenáře dojem. Ať už zajímavým příběhem, jazykem nebo třeba humorem či trhlou postavou.

    V knihovně vybírám většinou namátkou. Dělám, co se nemá, soudím knihy podle obalu. 😀 Domů nesu tu, která vypadá zajímavě nebo má třeba zvláští název.
    Knihy, které si kupuju, jsou většinou prověřené. Jsou to ty, které se mi moc líbily a chci je mít doma, abych se k nim mohla kdykoli vrátit. (Děkuji Ježíšku, teď jsi mě pěkně zásobil!)

  3. Mám ráda klasiku a z moderních bestsellerů mě zaujme máloco, i když občas něco přelouskám. „Brak“ nečtu vůbec, 50 Shades jsem se hodně nutila dočíst, a dala jsem to jen kvůli tomu, abych si mohla utvořit vlastní názor.

    Nikdy bych si ale netroufla kohokoliv za jeho výběr knih kritizovat. Každý ať si čte, co ho těší nejvíce, vždy je to zábava, ne žádná soutěž o „kvalitnější“ literaturu. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.