Před několika týdny se mnou jedna slečna zapředla hovor na téma “štěstí”. Ani nevím jak jsme se k tomu dostaly, ale najednou jsme došly k tomu, že přestože má člověk co jíst, kde spát, má kolem sebe ty správné lidi, přesto (ne vždy) může říct, že je šťastný.
Ano, pro některé tyto výše vyjmenované věci, jako jídlo, bydlení, rodina představují štěstí. Ještě by někteří možná dodali majetek, prestiž, či zdraví, nebo něco úplně jiného. Kdybyste všechny tyto věci vyjmenovali, můžete o sobě říct, že jste šťastní nebo bude pořád něco, co k tomu štěstí chybí? A může být člověk skutečně šťastný, když mnohdy je život jako zběsilá jízda na horské dráze? A není člověk zkrátka jen hamižný, že chce pořád víc a víc? Kdo chce víc, nemá nic!
Zajímavé otázky, no ne? Když se mě tato slečna zeptala, jestli jsem šťastná a co je to ve skutečnosti to štěstí, odpověděla jsem něco ve smyslu, že pro každého z nás to slovíčko znamená něco jiného, že přesně jí to zodpovědět nedokážu.
Někdo je šťastný, protože ho sledují na sociálních sítích tisíce lidí a on díky tomu může žít na jisté životní úrovni. Jiný je šťastný protože má tři děti, hodnou ženu/muže, psa a dům. A tak pořád dokola myslím, že se to prostě nedá jednoduše vyjádřit, co to štěstí je.
Jsou chvíle, kdy si v určitém okamžiku řeknete, že jste šťastní, třeba když po několika týdnech vidíte opět svoje blízké a už se nemůžete dočkat, až budete stát venku před vlakem, objímat se s nimi a vykládat zážitky z cest, jenže, vydrží tento šťastný pocit do druhého dne?
A jak by se člověk měl chovat, aby byl vlastně šťastný? Aby k tomu štěstí došel?
Od doby co jsme začaly tento hovor nad tím občas přemýšlím. Mám přítele, kamarády, i všechno ostatní, ale můžu o sobě říct, že jsem šťastná? A nerouhám se, když si to třeba někdy nemyslím? Člověk by měl být přece šťastný jen za to, že je na světě a nemusí řešit co pít, co jíst nebo kam složit hlavu.
Jenže, možnost uvažovat nad věcmi nám dává pořád nové a nové podněty, jak uvažovat, což nás přivádí k mnohdy filozofickým úvahám. Přitom bychom si měli užívat to, co je pokud to je něco, na co si v budoucnu rádi vzpomeneme. A mezi námi, i ty špatné věci nás mnohdy posunou dál a ukážou naši vnitřní sílu. Pak můžeme být šťastní, protože jsme všechno špatné zvládli.
Můžete mi napsat, co je pro vás štěstí a společně o tom můžeme podiskutovat 🙂
Výborný článok na tému šťastie 🙂 Presne ako píšeš, väčšina populácie považuje za šťastie to, čo si len myslí, že to šťastie asi je
Rodina, dom, deti, priatelia, dovolenky…ale napriek tomu, šťastný byť nemusíš.
Byť šťastný znamená, naplniť svoj život zmyslom. Robiť to čo nás baví a napĺňa našu existenciu je asi cesta ako byť šťastný..
Štěstí je velmi relativní pojem. Jak píšeš, každý si ho může vyložit jinak. Jsem sice rád, že mám střechu nad hlavou, že mám co jíst, že mám co na sebe, že mám nějaké přátele a mohu si s nimi povídat, co bylo během dne, ale happy zrovna nejsem. Klíčem pro to, abych byl šťastný je mít lásku, se kterou si splním své životní sny. A co se týče lidí, kteří si vykládají štěstí v tom smyslu, že jsou na internetu populární, ty vůbec nechápu.
Já bych to shrnula tak, že každý máme hodnoty a priority jinde.