( a jaká je realita)
Jak už nejspíš víte, kvůli stěhování jsem opustila knihovnu, a zamířila pracovat do infocentra. O tom, jak se moje představy střetly s realitou, se chci rozepsat v dnešním článku.
Představa č. 1: Budu mluvit anglicky.
Realita: Angličtinu skoro nepoužívám. Nikdy jsem anglicky moc neválela, teď zapomínám i to, co jsem dříve věděla. Brzy s tím budu muset začít něco dělat.
Představa č. 2: Nebudu moc pracovat s penězi.
Realita: Haha. Dovolte abych se zasmála.
Představa č. 3: Časový harmonogram směn budu vědět dopředu, tudíž bude možnost plánovat věci.
Realita: Přes půl roku jsme táhly naši pobočku ve 2 lidech. Teď se konečně blýská na lepší časy, a začínáme budovat početnější tým. Doteď byly chvíle, kdy jsme v práci zůstávaly v 1 osobě, a makaly přesčasy.
Představa č. 4: Činnosti se budou pořád opakovat. Jednou se to naučím, a pojedu pořád dokola to samé.
Realita: Jsme multifunkční holky. Naučila jsem se toho strašně moc v různých programech (prodej vstupenek, prodej suvenýrů..). A pořád se učím.
Je to k nevíře, ale brzy uběhne rok od mojí první směny. Několikrát jsem chtěla skončit, jednou se málem zhroutila, ale osobnostně jsem se dost posunula. Mnohem víc si věřím, mám radost z toho, jak už spoustu věcí zvládám, a problémy řeším ve chvíli, kdy nastanou. Taky jsem odolnější vůči negativním a protivným lidem.
Ať už budu v ičku pracovat jakoukoli dobu, jsem za tuhle lekci vděčná. Oproti knihovně, kde nás bylo více kolegů, a vždycky mi někdo pomohl/poradil, tady musím spoléhat čistě na sebe. Což má klady i zápory. Na druhou stranu; větší, nebo menší míra zodpovědnosti je v každé práci. Přes všechny zápory mě to většinou baví. Je to totiž mnohem pestřejší, než sedět v knihovně za výpůjčním pultem.
Náhled: Fotka od Joseph Mucira z Pixabay
Věřím, že každá pozice po nástupu přinese spoustu překvapení. Že zrovna angličtinu nevyužíváš, mě ale taky dost překvapilo. Možná, že kdyby se jednalo o větší město, angličtina by naopak převažovala nad češtinou. Naopak ráda čtu, že je práce pestrá, to je super. Ať se ti tam líbí, Teri!
Jo, to si člověk vždycky něco myslí, a pak kouká.
Na radnici bys té angličtiny asi použila víc. Ale kdo ví, třeba se ani citincům do nechce. 😅
Hezky! Ne nadarmo se říká, že pobyt mimo komfortní zónu člověka zocelí. Moc ráda slyším, že i když to není ideální, tak tě to takhle ohromně posouvá 🙂 Za chvíli z tebe bude úplnej mazák!
Snažím se 🙂 Fakt jsem zocelená, a z toho mám radost!