Jak moje ego dostalo pořádnou nakládačku / Škola v karanténě

Do konce dubna máme povinnost nahlásit název a vedoucího práce na příští rok, kdy končím školu. Tím, že jednou jsem už v podobné situaci stála, zdála se mi tahle studijní povinnost jako pohodka však už vím, o co go. A tak jsem si já „inteligent“ vymyslela svoje téma, protože žádné navržené se mi nezdálo, takže proč si nezkomplikovat život.

Od té doby dostalo moje ego pořádnou nakládačku, i když vím, že to se mnou vedoucí myslí dobře a za kritiku si můžu sama, protože nedokážu správně vyložit svoje myšlenkové pochody druhému. A taky je to těžší, než se mi zdálo na začátku. Přesuňme se někdy do února, kdy jsem ještě normálně chodila do školy:

Já: „Tady jsem přinesla témata, co mě napadly, nejvíce bych chtěla psát jedničku, nebo dvojku.“

Ona: „Výborně, jsi skvělá, úžasná, super!“ (trochu jsem to přibarvila, ale podstatné je, že po pochvale vyskočilo moje ego o pár stupínků výš a cítila jsem se hrozně neohroženě)

Teď se vrátíme zpátky do současnosti, kdy další komunikace s vedoucí probíhá online po mailech a já střídavě propadám pocitu, že jsem úplně blbá a práci nenapíšu:

Nejdříve jsem zjistila, že jsme se spolu vlastně vůbec nepochopily, a každá z nás zamýšlí podobu práce jinak. Potom přišla kritika na mnou navrženou rešerši u které jsem uznala, že fakt stála za nic a znovu ji přepsala. Od té doby si pořád pinkáme maily a „dohadujeme“ se o podobě práce a já pomalu, ale jistě ztrácím přesvědčení o tom, že jsem si vybrala správné téma + si říkám, jestli prostě není jednodušší psát o něčem, co je už navrženo, i když by mě to třeba nebavilo.

Nejnovější poznatek: Včera jsem opět rešerši přepsala do co nejmenších podrobností a navrhla vedoucí, že si můžeme příští týden zavolat a doprobrat to, protože mám pocit, že se pořád tak úplně nechápeme, tlačí mě čas a komunikace přes mail prostě nikdy nenahradí tu skutečnou.  Držte mi palce, ať se konečně domluvíme, protože už z toho mám fakt nervy a to jsem teprve na začátku!

P. S. Zdroj náhledu: Image by Wokandapix from Pixabay 

Související články

13 komentářů

  1. Jsem ráda, že jsem se studijním povinnostem vyhnula tento rok.
    Když jsem se teď ptala bývalého spolužáka, jak je na tom se zkouškovým, řekl, že to je ve hvězdách. Takže ufff.
    Nezávidím ti tuhle situaci. Ještě navíc, když je komunikace takto složitá a časově náročná. Můžu tě ale uklidnit, že můžeš být ráda, že to s tebou alespoň někdo řeší. Znám i příklady, kdy učitelé neodpovídají na emaily a ani nezvedají telefon. Takže…
    Přeji ti každopádně hodně štěstí a sil pokračovat! 🙂

  2. Tohle je těžké, ale zachovej klid. alespoň práci řešíte včas. u nás se řešila až v posledním ročníku, v lednu se teprve schavlují témata, plus k tomu máme praxe. To je teprve bordel. Kritika je dobrá. Alespoň s tebou vedoucí komunikuje, ne jako ta moje.

    1. Jj, u nás se to řeší právě kvůli praxím hodně dopředu, aby pak toho nebylo hodně. Tu nekomunikaci ti nezávidím, ale určitě nejsi jediná, komu se to stalo. Hodně mých kamarádek i přítel měli u psaní BP s vedoucím tenhle problém a bylo to nepříjemné. Držím palce 🙂

  3. Po většinu článku jsem si říkala, že musím napsat, abys vedoucí zavolala. Po mailu dochází k takovým úplně zbytečným nedorozuměním! A přesto se mnoho lidí volání brání jako čert kříži. Jsem ráda, že píšeš, že už jste se na telefonátu domluvily. Jistě si to vyříkáte, vše se vyjasní a ty budeš aspoň vědět, na čem jsi a s čím můžeš pracovat. Pokud už telefonát proběhl, tak doufám, že ke spokojenosti obou stran, a jestli ne, držím moc palce! Hlavu nahoru, podobná nedorozumění k životu patří, vůbec to neber jako svoji chybu. Současná situace je náročná pro všechny a v písemné komunikaci může zvlášť u tak citlivého tématu dojít k různým šumům.

    PS: Můj skvělý vedoucí BP (a následně i DP) mi kdysi říkal, že jeho zpětná vazba je pro mě „radou“, nikoliv závazným návodem, jak mám danou problematiku uchopit. Měl pravdu! Pokud si za něčím stojíš, nevzdávej to jen proto, že vedoucí chápe téma jinak. 🙂

    1. Přesně tak! Snažila jsem se vedoucí „vnutit“ svůj plán a po telefonátu to vypadá, že se mu „poddá“ a budu tak moci psát z velké části podle sebe. Mně obecně volání nevadí nijak zvlášť, ale poslední dobou si radši všechno řeším osobně, což teď v hodně případech je problém. Nicméně díky za povzbuzení 🙂

  4. Držím palce, není to tak dlouho, co jsem podobné věci řešila a jsem skutečně ráda, že už je nikdy řešit nemusím. Natož když se celá komunikace odehrává jen po emailech, snad se teď s rozvolňováním opatření dostaneš k tomu, abys vedoucí viděla osobně a mohly jste se domluvit lépe. 🙂

  5. Držím ti moc palce! Snad to dopadne tak, že budeš psát, o čem ty sama chceš.
    Z mé zkušenosti s bakalářkou – je rozhodně lepší psát to, co sama chceš. Měnila jsem zadané téma na poslední chvíli na něco, co jsem si vymyslela sama a za jediný den jsem měla napsané více než za víc jak půlrok, co jsem si zadané téma vybrala. Ještě asi nemůžu říct, jestli to bylo dobré rozhodnutí, protože bakalářku jsem odevzdala teprve před pár dny, ale tak uvidí se.
    Rozhodně bych doporučila držet se toho svého pohledu 🙂

    1. Děkuji Ti moc za názor 🙂 Dobrá zpráva je, že dneska mi vedoucí poslala nový mail a vypadá to, že jsme na dobré cestě ke shodě! Tak snad!

  6. Držím palce, abyste se nakonec domluvily k oboustranné spokojenosti 🙂
    Já jsem na bakaláři nakonec skončila u vlastního tématu, jen jsme se na začátku tak úplně nesjednotily s vedoucí a já nakonec sice psala o tématu, o kterém jsem chtěla, ale celé téma bylo uchopeno tak, že mě to moc nebavilo a nakonec z toho vzniklo něco úplně jiného, než byl můj původní plán.. Teď jsem si vybrala zadané téma diplomky, ale pořád nevím, jestli to bylo správné rozhodnutí, nějak se do toho tématu nemůžu pořád dostat a psaní stále jen odkládám :/

    1. No, toho se taky bojím :/ Chci si zachovat práci podle sebe. Doufám, že jsme se třeba zpočátku nepochopily + jsem nevěděla přesně, jak to uchopit a až se sjednotíme v zadání, tak že už to bude ok.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.