!Článek je vhodný pro čtenáře nad 18 let!
Bezdomovci, feťáci, prostitutky. Ti všichni se pohybují, nebo žijí venku. Na ulici. V místech, kam se nám po setmění nechce chodit. Ale i tam, kde se setkávají houfy lidí. Jako třeba na nádražích. Napadlo vás někdy, jaký mají život?
Pokud to chcete zjistit, ale na přímý rozhovor se necítíte, můžu vám doporučit knížku Homeless Guide: Jak přežít na ulici a užít si to od Tonyho Havlíka. Kromě čtyř příběhů lidí z ulice, obsahuje i vhled do pražského podsvětí (jaké frčí drogy? jaká jsou temná místa Prahy? jak tihle lidi mluví?), historii bezdomovectví a prostituce na našem území (víte, čím se légálně živily prostitutky za komunismu?) a praktické rady + tipy na zvládnutí dne venku.
Na knížce nejvíce oceňuju snahu autora jít dál než za klasickou definici bezdomovce (zanedbaný člověk, který si za to může sám), a schopnost zprostředkovat čtenáři (ne)známé prostředí na příkladu lidí, kteří ho znají nejvíc. Myslím, že to zvládl na jedničku. Text se čte dobře, stránky jsou hezky graficky zpracované, člověk se toho spoustu dozví. Kdyby existoval druhý díl, ráda si ho přečtu. Víc takových knih na knižní trh!
Chcete další tip na příběhy z ulice? V tom případě doporučuju:
- Prohlídku s průvodci Pragulicu. Sama jsem ještě nebyla, ale prý to stojí za to. Momentálně nabízí online tour!
- Film Mandragora (1997) o drogách a šlapání z pohledu patnáctiletého Marka.
- Dokumenty Láska v hrobě (2012), Tělo bez duše (1996), Andělé nejsou andělé (1994), Katka (2009) a Hot Girls Wanted (2015/2017, Netflix).
Tohle je velmi zajímavý tip, vůbec jsem nevěděla, že taková kniha existuje.
Pro mě bezdomovec určitě není zanedbaný člověk, který si za to může sám. Alespoň ne vždy, život umí být krutí a lidé taky. Znám několik lidí (i velmi blízkých), kteří by zřejmě skončili na ulici, nebýt toho štěstí, že jim někdo nezištně pomohl, a že měli na koho se obrátit… když můžu, přispěji jim, nebo koupím jídlo, tady v Anglii jich je bohužel hodně…