Ve chvíli, kdy otevíráte tento článek už skoro pracuju. Zatím nevím jaké to letos bude, píšu ještě hezky doma, ale doufám, že srpen přinese pěkné chvíle s kamarády a sympatické návštěvníky.
Dnešní článek bude zase jednou povídací, ty čtete docela rádi.O tom, jak se mi změnily letní plány, co jsem od začátku června zatím stihla a zmíním i jeden totálně zmatený týden, kdy jsem byla fakt mimo. Tak pojďte číst 🙂
Na začátku června bylo léto zahalené mlhou. Pro někoho normálka, pro mě ne moc příznivý stav, plánování je součást mého života. Začalo to tedy už v zimě, kdy jsem se vzdala provázení na mém oblíbeném objektu, a tím mi vlastně vypadla část letního programu. Jo, pracuju převážně v létě 🙂 Co teď s volným časem?
Krachla mi jiná brigáda, a tak jsem se viděla hlavně doma, v obležení knih. Nakonec to dopadlo trošku jinak, přestože na knížky došlo.
Nejdříve přijela ségra, pak kamarádky, opět kamarádka, byli jsme s přítelem na wellness, potom 3 dny na Slovensku, pak koncert Eda, výlety (o něčem z toho jsem vám psala, namátkou Doslova pohádkový Křivoklát), oběhla jsem povinné prohlídky u doktorů, navšítivila rodinu a najednou byl konec července! Neskutečné. A to jsem ho strávila hlavně v ČR, přestože mořem bych letos (jako ostatně vždycky) nepohrdla. Pojedu ale na podzim snad do Německa a ještě jsme mluvily s kamarádkou znovu o Amstru, tak uvidíme. Chceme taky s přítelem příští rok kupovat auto…
Na to jak jsem si myslela, že nebudu mít do čeho píchnout, to sletělo rychle. Nebylo nutné pro zážitky vycestovat extra daleko. Nedošlo akorát na Lughnasad, o kterém mi snad poví kamarádi.
Ještě jsem slíbila zmítit můj totálně zmatený týden: Nejdříve mi volala vyděšená babička, proč se tak dlouho neozývám (neozvala jsem se 5 dní). Následně se mi podařilo zabookovat autobusovou jízdenku na špatný den, včas jsem na to ale přišla. Jelo se za rodinou: Sbalila jsem si nejrůznější oblečení až na zimu a déšť. No a co myslíte? Hned druhý den začalo pršet! Potom jsem si špatně domluvila setkání o den dopředu. Nějak moc failů v jednu chvíli! To se mi nestává! Co za to mohlo? Uvažuju nad milionem věcí, chystala jsem se do práce, řešila zdravotní problém. Lítala jsem hlavou zkrátka v oblacích, už je to ale dobré.
Užijte si ještě zbytek léta a těm co pracují přeju, aby práce šla od ruky! Pořádně se vrátím v září, ntb si sice beru, ale nevím jak budu stíhat psát.
Ještě mám otázku na studenty: Cestujete teď při slevě více? Já jo, stejně tak mí kamarádi 🙂 Jen mě to zajímá, dejme stranou politiku.
Je hrozné, jak to letos utíká. Měly to být nejdelší prázdniny (mezi maturitou a vysokou, čtyři měsíce), ale mám pocit, že jsem žádné neměla. V červnu jsem především byla nervózní, co všechno ještě musím zvládnout zařídit. V červenci jsem pracovala a zvykala si na to, že na nic nemám čas. Teď v srpnu je to podobné, jen si do toho ještě hledáme s přítelem byt a doufám, že mě přijmou na vysokou. A v září, v září snad konečně budou ty prázdniny – knížky, výlety a pohoda. 😀
Jejda, ty máš teda programu! S přítelem jsi mě překvapila, já myslela, že v Německu budeš sama 🙂 Tak ale ve dvou se to lépe táhne!
Taky bych letos strašně jela k moři. :)))