Literární vhled do novinařiny

Knížka Šok! Hrůza! Média mě oklamala názvem, jelikož jsem předpokládala, že se jedná o další z řady děl zabývající se kritickým myšlením, možnými manipulacemi ze strany médií a návody, jak se v informacích zorientovat.  Nebyla jsem daleko od pravdy ovšem stěžejním tématem je v tomto případě něco jiného, a sice vnímání českých novinářů po roce 1989 širokou veřejností, otázka možné krize důvěry a vývoj novinářské branže v proměnách času. Sama jsem kdysi o novinářské dráze uvažovala, čtení pro mě tudíž bylo přínosné a dozvěděla jsem se zase něco nového.

Za dílem stojí redaktoři nezávislého investigativního webu hlidacipes.org, což je neziskový projekt spuštěný roku 2014. Autoři mají za sebou bohatou profesní zkušenost, která se prolíná na kvalitě knihy. Při čtení mě zaujalo například zákulisí české žurnalistické práce ve vztahu k manažerům a vysoce postaveným politikům, konkrétní příklady a kauzy z praxe doplněné o komentáře aktérů, možný den zpravodaje v zahraničí, přehledný seznam vlastníků médií, kapitola o bulváru a zmínění fenoménu deepfake, ten se podle mého názoru široké veřejnosti pod kůži stále nevryl.

Kniha se čte dobře, odborné pojmy jsou řádné vysvětleny a 266 stran sletí docela rychle. Hodnotím jako kvalitní počin vhodný pro každého, kdo chce více proniknout do tajů novinařiny. Nejedná se vyloženě o odpočinkovou četbu, tudíž doporučuju tu a tam odložit, zpracovat a potom pokračovat. Kdybych to bývala udělala myslím, že výsledný dojem by byl ještě lepší.

P. S. Zaujala mě i sonda zmíněná ke konci knihy zabývající se znalostí českých novinářů na středních školách, která nebyla valná. Otázkou je, proč se tak stalo. Sama bych v případě dotazníku (jsem už ale mimo dotazovanou skupinu) doplnila níže zmíněná jména novinářů, které uznávám, čtu a sleduju na sociálních sítích: Martina Veselovského, Josefa Klímu, Jaroslava Kmentu, Tomáše Poláčka, Jakuba Szántó a Michala Kubala. Zajímalo by mě, jaké novináře zase považujete za kvalitní a důvěryhodné vy, případně jestli aktivně sledujete dění domácí i světové. Budu ráda, když mi to napíšete na mail teribloguje@seznam.cz, instagram nebo do komentářů.

K druhé půlce otázky dodám svůj pohled na věc: Moje rodina odjakživa odebírá každodenně MF Dnes a sama jsem kdysi tyto noviny každý den četla/listovala v nich a aktivně se zajímala. Večer se pouštěly zprávy (v jedné půlce rodiny Nova, v druhé ČT). Avšak od doby, co žiju sama s přítelem (4 roky) žádné noviny neodebírám a zprávy přijímám spíše pasivně v době, kdy se pohybuju na internetu. Nevím, kde nastal zlom, přestože informovanost vnímám jako klíčovou schopnost dnešní doby. Možná jsem si sama prošla „krizí důvěry“ v média. Očas mi vadí přílišná orientace na jedno sdělení, popřípadě výběr sdělení a vyzdvihování jednoho sdělení na úkor druhého. Dodám, že momentálně sleduju 2x denně Twitter, večer zprávy na ČT a občas ČT24. Nejen za jejich práci v časů korony jim patří velké díky.

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.