V pondělí jsem měla poslední dvě zkoušky, a tak jsem o krok blíž profesnímu životu. Pokud všechno půjde dobře, příští rok v tomhle čase už budu mít titul a před sebou snad vyhlídku na zaměstnání. Teď se ale vraťme do současnosti kdy vám popíšu, jak probíhal druhý ročník studia.
Hned na úvod musím uznat, že druhý ročník byl o něco víc praktičtější (však jsem taky absolvovala první odbornou praxi v knihovně) a občas jsem si pobrečela, což se mi v prvních dvou semestrech nestalo snad ani jednou. Jsem prostě cíťa a ve chvíli, kdy mi něco nejde přecházím z fáze naštvaní do fňukání a pocitu, že se na to můžu vy…
Začnu u výběru mých oblíbených letošních předmětů; rozhodně musím zmínit informační gramotnost, kde jsme probírali všechno, co pod obor spadá, namátkou politickou gramotnost, mediální gramotnost, informační etiku… Díky vyučující jsem si prohloubila znalosti a odnesla si několik tipů na knížky, appky a taky tematická videa. Tenhle předmět byl prostě fajn a bavil mě. Super byla i dětská literatura v jarním semestru, kde jsme proletěli nejrůznější knihy a témata věnované právě dětem.
Pak se mi nejvíce líbilo na odborné praxi a nebýt korony, v tuhle chvíli už mám za sebou i tu druhou. Na té první jsem měla štěstí na skvělou vedoucí a jen díky ní umím od listopadu katalogizovat knížky v Alephu ve formátu MARC 21, čímž jsem o chvíli předběhla školní osnovy. Praxe byla celkově super, v knihovně jsem strávila měsíc a zpátky do školy se mi moc nechtělo. Pevně doufám, že na podzim nastoupím na další a naučím se zas něco nového. Taky jsem se během roku utvrdila v tom, že dělám, co mě baví a mám správný směr. Je to obrovská úleva po mém přechozím „fiasku“ se studiem.
Všechno ale růžové nebylo. Nejvíce zabrat mi daly počítačové databáze, to už je taková klasika. Počítač je pro mě velkým protivníkem, ale já se nevzdám, i když párkrát jsem měla sto chutí ho prohodit oknem. Jen díky příteli a přístupu učitele, který byl dost nápomocný mám tuhle zkoušku za sebou. I tak ale doufám, že tvorbu databází dlouho potřebovat nebudu.
Jinak jsem se s ničím moc netrápila, možná ještě s archivnictvím to byly muka, ale spíš proto, že jsou tam kvanta jmen, zákonů a paragrafů a tenhle obor mi prostě nic neříká.
Celkově můžu říct, že volby oboru pořád nelituju, a i když mě sem tam něco nebaví, nebo nejde, jsem ve škole spokojená a dokážu si představit, jak po skončení pracuju alespoň pár let v knihovně, kde pořádám besedy i kurzy informačního vzdělávání a pod ruku se mi dostávají nejnovější tituly. Že to vidím moc růžové? Možná. Na realitu si budeme muset ještě chvíli počkat 😊
Je skvělé, že tě studium baví a je v něm nějaké nadšení. Lidé by se neměli nutit do studia, když jim to nic neříká nebo jen kvůli titulu.
Věřím, že všechny zkoušky zvládneš, i když to bude třeba někdy na zbláznění.
Je super, že ses v oboru našla. 🙂 Proč se trápit studováním něčeho, co tě nebaví.
Já teď napjatě čekám, jestli jsem se dostala do Ostravy, chtěla bych si dodělat učitelství pro 1. stupeň.
Super, Káji! Zní to jako super plán, tak budu držet palce 🙂