Budem se s přítelem stěhovat. Zpátky do rodného kraje. Se stěhováním souvisí fakt, že hledáme nové bydlení + já hledám novou práci. Původně jsem články o našem velkém přesunu plánovala jako celou sérii (což možná i ve výsledku bude). Odstartovat jsem ji chtěla postem o nekonečném a únavném hledání práce. V té chvíli jsem ještě netušila, že budu mít možnost udělat Brnu papá už za 14 dní odteď. Co se nakonec semlelo, a jak to se stěhováním vypadá, najdete v dnešním článku.
Předevčírem jsem byla na dvou pohovorech. Jeden se týkal práce ve službách, druhý job byl pro mezinárodní korporát. Šanci dostat se na pohovor jsem po dvaceti rozeslaných životopisech brala jako zázrak. Téměř nikdo se totiž neobtěžoval odepsat nazpátek.
Vzala jsem si volno v knihovně a vydala se o 200 km dál. Z jednoho pohovoru jsem měla pocit lepší, při druhém jsem si připadala trošku jako Alenka v říši divů. Výzva “řekněte něco vtipného, nebo veselého, ať na vás nikdy nezapomenu”, mě straší ještě teď.
Ze služeb mi práci nabídli hned, korporát je ještě v řešení. Nicméně, služby jsem po důkladném zvážení odmítla. Bohužel to z velké části bylo kvůli penězům, nabídli mi totiž něco málo nad minimální mzdu. Hodně pravděpodobně odmítnu i korporát. Sbalit svůj šestiletý život v Brně za 14 dní je těžké a komplikované, není to nabídka pro kterou bych to udělala.
A tak jsem prozatím vyměnila jistotu a dobrodružství v novém městě za “nudu v Brně”. Nějaký pátek tu ještě pobudu(eme). Nejpozději v prosinci však definitivně zvedáme kotvy. Začne nová etapa našich životů!
P. S. Co je pro vás důležité, když si hledáte novou práci? Je to plat, kolektiv, pracovní doba, nebo něco jiného :)?
Panejo! Tak to jsem nečekala. Znělo to, že jsi z práce v knihovně nadšená a budeš se jí držet. Proč nakonec zvedáte kotvy?
A do hledání práce moc držím palce, pro mě to bylo hotové peklo. Moc ti přeju, aby to u tebe bylo mnohem, mnohem lepší!
Stěhování zpátky do rodiště bylo v plánu dlouho, otázka byla kdy 🙂 V Brně bychom totiž nikdy nedosáhli na hypotéku.
Jé, já v lednu rozeslala asi 150 životopisů a ozvali se mi tak z 10 míst 😀 Takže úplně vím, jak se cítíš a přeju hodně štěstí s hledáním!
Pro mě je na práci důlěžité úplně všechno – kolektiv je základ, pracovní doba je taky důležitým faktorem, u mě hraje roli i to, co mi zaměstnavatel nabídne. Jako třeba homeoffice, možnost nějakého vzdělávání, případně kariérní růst. Na tom si dost zakládám a nechci být zaseklá na jednom místě. To byl taky hlavní důvod, proč jsem odešla ze své minulé práce a teď už jsem přes měsíc někde, kde mě to baví a mám pocit, že toho mám spoustu před sebou:)
Super, moc ti v tomhle přístupu fandím 🙂
Při hledání práce u mě bylo hlavní kritérium, aby byla v mém vystudovaném oboru a aby mě bavila. Na peníze tolik nekoukám, ale také je to pro někoho podstatná součást. 🙂
Dostat se na pohovor je polovina úspěchu, to znám. Kdyby aspoň byli schopni odepsat. Ale asi je lepší, když se neozvou rovnou, než když tě nechají čekat po pohovoru, týdny míjejí a ty si můžeš jen domýšlet, jak se rozhodli.
Peníze nejsou všechno, ale bez nich to nejde, určitě se najde lépe placená práce. Držím palce. Do knihovny už nechceš?
Někdy ještě možná jo 🙂 Pořád v knihovně pracuju (zatím).
Teri, moc držím palce s hledáním. Je to náročné, ale snad budeš za dlouhé čekání odměněna pozicí, co tě bude těšit. Pro mě byla nejdůležitější celková atmosféra ve firmě (což teď v době, kdy většina pohovorů probíhá online, nevím, jak bych dělala). A pak dojezdová vzdálenost, plat, využití jazyků a samozřejmě i náplň práce.
Děkuju, Baruš 🙂 Snad něco najdu. V knihovně to ale asi už nebude.