Pomoc je brkačka

Říct si o pomoc se zdá být jednoduché přitom v praxi radši mlčíme a tiše trpíme. Proč to děláme? Máme strach z odmítnutí, cítíme se trapně, nechceme ukázat slabosti a další a další důvody. A tak kolikrát  doslova padáme na hubu zatímco jsme si tento stav mohli ušetřit kdybychom o pomoc požádali. Většina z nás nemá jasnovidecké schopnosti, musíme mluvit!

Hrát si na hrdinky je podle mě výsada především žen. Do vínku nám bylo dáno stát se Hrdým Budžesem.  Nebojte holky jsem v tom s vámi, přesto se poslední dobou učím, že hrdinství je sice fajn ale když překonáte stud a vnitřní hrdost, dostane se vám pomoci jakou si zasloužíte a tím získáte čas na nějaké to kafčo s kamarádkou, na čtení nebo na cokoli jiného co byste zrovna rády dělaly namísto nekonečné správy domácnosti. Že byt nemusí vypadat jako z katalogu Ikey je věc druhá tady jde o to nebát se mluvit. Platí to samozřejmě i u pánů a jejich partnerek a vlastně to platí u kohokoli a kdekoli.

Já sama se už dlouho řídím heslem co tě nezabije, to tě posílí a mám kolikrát pocit, že zvládám chodit do školy, příležitostně do práce, vařit, prát, uklízet, všechno udělat sama a takto každý den, do toho o víkendu ještě objíždět početné příbuzenstvo rozprostřené po celé republice, a být stále čerstvá, milá, usměvavá a roztomilá (ehm). Tak takto tedy ne! Můj současný partner mě naučil, že jsme na věci dva.

Abych si udržela psychické zdraví i v budoucnu kdy nás třeba bude doma více, učím se o pomoc požádat nebo ji neodbýt dříve než bude pozdě. Schválně se to zkuste naučit taky, bez ohledu na genderové role 😊 Ve výsledku bude ten druhý rád, že jste si o pomoc řekli protože vám uleví , posílí svoje sebevědomí a svou roli ve vašem životě. Proto přestaňmě pomoc brát za něco ostudného a kujme železo dokud je žhavé, ať nezpláčeme nad výdělkem!

Pokud byste chtěli praktickou ukázku fungování domácnosti, čtete dále:

Nemáme rozdaný seznam činností kdo má zrovna více času, zabere a naopak. Naštěstí si nemůžu vůbec stěžovat, přítel je z domu zvyklý pomáhat kompletně se vším plus vařit když je požádán, takže jsem nikdy na nic nebyla sama.

Při úklidu se střídáme a spravedlivě dělíme na polovinu, což jak vím dělají i páry v našem okolí a považuju to za super řešení. Většinu týdne vařím já, o víkendu předávám občas žezlo příteli. Nakupovat chodíme zásadně společně o úklid Baxi se střídáme taktéž. Velký úklid provádíme jednou týdně, menší každý den.