Nové putování prince Ládíka ve mně vyvolalo jistá očekávání, přečetla jsem všechny předchozí knihy a moc se mi líbily. Tentokrát navíc cestoval téměř za rohem, což může být pro spoustu lidí dobrou motivací konečně někam vyrazit, a i já jsem byla zvědavá, jaké krásy a tipy jeho cesta přinese, a jestli po přečtení dostanu chuť sbalit batoh. Jak se mi kniha líbila? Dozvíte se to.
Na začátek ještě menší nesponzorovaná reklama: Pokud to nevíte, Prázdniny v Evropě existují i jako přednáška, kdy Ladislav objíždí malá i velká města napříč republikou a přes hodinu mluví o svých dobrodružstvích. Jeho přednášky mají šmrnc a alespoň já se vždycky bavím, byla jsem zatím na každé z nich. Dokonce teď vstupenky na ně dávám jako dárky, protože si myslím, že se jedná o vícegenereční záležitost, a tento tip se vám před Vánoci může hodit 🙂
Teď už jdeme na samotnou knížku. Po technické stránce vidím u “Prázdnin” veliký pokrok, jelikož si pamatuju na první vydání 40 dní pěšky do Jeruzaléma a kreslená verze doplněná o hezčí papír a zajímavosti o konkrétní lokalitě mě v jeho knihách oslovují mnohem více. Palec nahoru si zaslouží i šňůrková záložka, obzvlášť pro lidi, jako jsem já je to super věc, protože záložky neustále ztrácím, takže díky. Abych ale jenom nechválila, musím dodat, že mě zamrzelo množství chyb v textu, přestože u jazykové korektury je napsáno hned několik jmen. To je škoda.
Obsahově se jedná o příjemné oddychové čtení, kdy jsem se opět dozvěděla něco nového a několikrát se u textu musela smát nahlas. Baví mě autorův styl psaní, zvolená slova a tragikomické situace, u kterých si kolikrát říkám, že bych na ně neměla nervy. Nejvíce se mi líbilo setkání s Poláky v autě, a taky jsem se nadchla pro Santovu vesnici. Z knihy si odnáším i protistrachovou rajčatovou techniku, kterou už praktikuju.
Z článku jste už určitě pochopili, že knížka se mi líbila a mouchy ve výsledku přejdu, přesto se těším, že jednou snad autor vydá obsahově jinou knížku, i když bych mu přála, aby cestovatelské téma táhlo i nadále. Určitě doporučuju!
Předpokládám, že se mi Prázdniny v Evropě objeví pod stromečkem… 😀
Kdybys to srovnala s předchozími knihami, jak si tato vede? Z těch předchozích se mi líbila cesta do Jeruzaléma, pak už to šlo z kopce. Gruzie už byla spíše o pití a o tom, jak bylo autorovi pořád špatně. A od půlky už mě ani moc nebavila.
Jinak Ladislavovi fandím, jeho příspěvky na FB mě vždycky pobaví.
Káji, nejvíce se mi líbila Čína a Jeruzalém, potom už to pro mě nebylo ono wow a další knihu nevím, jestli si přečtu. Nicméně, Ladislav je mi virtuálně sympatický a jeho přednášky jsou super 🙂