Překvapení pro přítele, pěšky historickou Prahou a malé drama

Naše prázdninové cestování po Česku pokračuje. Tentokrát jsme se vydali do Prahy – matky měst, kde jsem měla pro přítele nachystané překvapení. Pojďte si o tom přečíst 😊

Cesta nezačala nejlíp; po středeční železniční havárce došlo k odklonu trasy a tak jsme místo 2,5 hodiny jeli hodiny 4. Nicméně po tom co se teď na železnici děje to dopadlo ještě dobře.

Po výstupu na hlaváku jsme jako první vyrazili pěšky do Havelské koruny, která je vždycky dobrým nápadem. Ještě se mi nestalo, že bych si tam nepochutnala a ceny jsou navíc přiznivé. Jestli neznáte, určitě tuhle restauraci doporučuju k návštěvě 😊

Následovala pěší procházka s plnými břichy: prošli jsme Staromák, Karlův most a nádvoří Pražského hradu. Úbytek turistů je podle mě pořád znát, i když část z nich se už vrátila; čeština ale pořád převyšuje ostatní jazyky. Tolik jsem jí v Praze snad nikdy neslyšela! Taky mě potěšilo, že lidové ceny pokračují. Pivo za Karlovým mostem za 36 Kč? Menu na Staromáku okolo 150 Kč? Krása!

Ke Karlovu mostu se potom musím ještě vrátit: ani jeden stánkař, žádný žebrák a člověk se dostal i na kraje bez toho, aby se prodíral davem, hrozně mě to potěšilo! Procházku jsme ukončili na náměstí Jana Palacha v café Mánes s krásným výhledem na Pražský hrad. Taky jsme viděli dým na Kampě (ve středu tam byl požár), takže z centra si odnáším plno dojmů. Večer u ségry proběhla grilovačka a probírání příprav na její svatbu.

Druhý den jsem měla pro přítele nachystané překvapení za úspěšné zvládnutí inženýrských státnic; vzala jsem ho na oběd do Café Imperial spojené s osobností pana Pohlreicha (Ano, šéfe!). Proč zrovna tenhle dárek? Oba jsme Pohlreichovi fanoušci a do restaurace jsme někdy chtěli zajít 😊

Už samotný interiér ve stylu art deco je zážitkem, prostor je to moc krásný a přepychový. Místo jsem rezervovala asi měsíc dopředu a přestože restaurace úplně plná nebyla, i tak bylo hostů dost. Z menu jsem si vybrala lanýžové gnocchi v šampaňské omáčce a francouzskou cibulačku. Hrozně moc mi chutnalo a při příští návštěvě se pokusím nestresovat s tím abych neuděla společenské faux pas, protože co si budem; do podobných restaurací chodím výjimečně. Moje katastrofické scénáře mi ale zážitek nezkazily, bylo to moc fajn!

Sladká tečka proběhla v Ovocném Světozoru, který přítel neznal. Tuhle síť podniků mám moc ráda a pravidelně se vracím. Po dlouhé době jsem zhrešila a dala si jahodový dortík. Nebyla to úplná bomba, ale i tak byl dobrý.

No a tím se pobyt blížil ke konci – na závěr jsme si však prožili ještě malé drama! Nejdříve nám úložný box na hlaváku spolkl prachy, zpátky je nevydal a skříňku nezavřel. Ok, stane se. Potom nám deset minut před odjezdem zrušili bez vysvětlení vlak. Ve zmatku který nastal jsem popletla místo odjezdu autobusu, který mezitím odjel a tak jsme se museli vracet zpátky na hlavák chudší o neprojeté jízdné.

Na závěr jsme durch zmokli včetně bot, takže jsem zpátky cestovala v papučích. Utrpěla moje pověst, nikoli však můj močák. Unavení, naštvaní a promočení jsme dorazili domů asi o tři hodiny později než bylo v plánu. I tak si ale budu pamatovat hlavně ty hezké zážitky, komplikace k cestování zkrátka patří. Naučila jsem se totiž, že co neovlivním hážu za hlavu, abych se tím zbytečně netrápila. Schválně to zkuste taky 🙂

Náhled: Fotka od Free-Photos z Pixabay 

Související články

10 komentářů

  1. Já momentálně bydlím v Praze, ale stejně jsem ještě ty typické Pražské památky neviděla… Jinak to zní vážně jako fajn výlet, na který jen tak nezapomenete! 🙂

    1. Jó, takhle to většinou bývá 🙂 Jak má člověk něco před nosem, nenutí ho to vidět ty věci hned. A btw, dneska jsem si půjčila tu Betonovou zahradu!

  2. Jó, Praha bez davů je fajn. Předpokládám, že asijské zájezdy se ještě nevrátily, ty mi vždycky dělaly největší problém. Ne že bych měla něco proti asiatům, ale bývalo jich strašně moc a šourali se děsivě pomalým tempem.

    Ovocný světozor! <3 Na ten asi budu muset příště zaútočit, miluju jejich zákusky. Mívali jsme je v práci na školeních a oslavách.

    1. NN, ti se ještě nevrátili, teda alespoň jsme je neviděli. Turistických skupin jsem si všimla asi dvou, což je dost málo 🙂

  3. To znám, hlavně si neudělat ostudu. Já vše okolo pocintám 😀
    ůležité je, že jste si to užili a chutnalo Vám. Důležité jsou nezapomenutlné zážitky než ostuda. Jednou se tomu budete smát.

    1. Jj, máš pravdu! Ale člověku to nedá a když tam nechodí každý den, tak se podvědomě snaží nic nepokazit. Ale je fakt, že je vlastně jedno, co na to okolí a že často lidi vůbec neřeší co se kolem děje 🙂

  4. To byl krásný výlet, týjo to s tím promočením, ještě, že to neschytal močák, já minulý rok měla 7x zánět a může jen trošku poprchat a já chytám depky, že dostanu zánět 😀 už se toho strachu asi nikdy nezbavím…

    1. Niky, já jsem s tím taky jeden rok dost bojovala, furt močáky a pak jsem zašla na urologii na pořádné vyšetření + doktorka mi poradila doplněk stravy Blokurima při prvním náznaku problému + lichořeřišnici kapky (přírodní antibiotikum) a byl klid 🙂 a taky hodně pít, minimálně 1,5 – 2l denně nejlíp čisté vody 🙂 Snad ti to pomůže, teď už močák chytám výjimečně. Kdybys to chtěla více probrat, klidně mi napiš mail nebo zprávu na IG.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.