Za poslední týden mám několik nových knih, co je na tom nejlepší? No přece to, že mě nestály ani jednu korunu! Přišla jsem k nim díky knižní poličce, kterou najdete různě na vlakáčích, ve městě nebo i na školách napříč celé republice.
Pokud tento koncept sdílení neznáte, pokračujte ve čtení následujícího odstavce pokud znáte, klidně ho přeskočte:
Knižní poličky jsou místem kde můžete donést knihy, které už doma nechcete ale mohly by udělat radost někomu jinému, a na oplátku si můžete vzít jiné buď napořád nebo jen na výpůjčení. Tím pádem dojde k minimalizaci knižního odpadu a kniha bude „žít“ někde jinde. Tenhle nápad se mi hrozně líbí!
V poličkách pak najdete pestrou žánrovou škálu. Přes „Večery pod lampou“ k filozofickým úvahám až po díla klasiků a kdo dobře hledá a do poliček se pravidelně vrací, tak najde knihu, která by ho mohla potěšit tak jako mě teď potěšila série Lanczovek, které jsem četla jako holka. Už se těším, jak je znovu přečtu 🙂
Pokud chcete, napište mi, jaký knižní poklad jste v poličce našli 🙂 Nebo o jaké knihy jste poličku obohatili, já jsem tam teď donesla slovník a Děsivé dějiny.
2 komentáře
Já jsem se sice s knižními poličkami setkala, ale nemáme je u nás ve městě, takže jsem tam nikdy nic nedonesla. Občas ale nosím staré knihy do knihovny, tam funguje něco podobného. 😀 🙂
Jojo, to jsem začala praktikovat taky, Vlasti, to je skvělý nápad a knihovnice jsou navíc rády, když je to třeba povinná četba 🙂