…. alespoň tak mi to říká spousta lidí a je fakt, že kdo mě zná “na první dobrou” nejspíše tak působím, ale nemyslete si, i já mám chvíle jako vystřižené z instagramových klišé, plné huňatých svetrů, horkého čaje, tklivých písní a postele ve které se schovám před světem. Někdy totiž pozitivní vyzařování stojí velké úsilí a je potřeba dobít baterky abych pak mohla zase svítit.
Prý ze mě vyzařuje pozitivní energie, přesto ji musím umět zase dobít.
Abych vyzařovala pozitivně, musela jsem pochopit jednu věc a sice, že je potřeba jít dál a nevzpomínat na to špatné co nás potkalo a přestat “tahat s sebou mrtvoly” jak říká Jaroslav Dušek. Protože kdo k nim chce pořád čichat, popřípadě hodnotit kdo má mrtvolu smrdutější? Přesto, občas neodolám.
A tak, i když mám svoje 13. komnaty, klíč k nim půjčím jen někomu a toho někoho musím dobře znát. Čím jsem starší, tím jsem pak podezřívavější a jen tak si k sobě někoho nepustím, přestože “small talk” zvládnu vždy a přihodím k tomu úsměv. Ráda se směju a babička můj úsměv zhodnotila tak, “že je tajemnější než úsměv Mony Lisy.”
Někdy mám celého světa plné zuby, ale nepříjemně působím prý jenom výjimečně, protože to prostě neumím. Ráda pomáhám, vyslechnu, poradím, a nic za to nechci, přesto se občas potřebuju stáhnout do ústraní a chvíli trvá než zase vylezu.
V globálu ze mě může vyzařovat pozitivní energie, ale kdo mě zná dobře ví, že ne vždycky jsem pozitivní a občas mi pomůže, když si k té mojí mrtvole čichne někdo jiný a já si na oplátku přičichnu k té jeho.
Zůstat pozitivní v dnešní době je složité a kdyby mi to několik lidí nezávisle na sobě neřeklo ani by mi nepřišlo, že to ze sebe můžu vyzařovat, přesto se chci s vámi podělit o několik tipů, kterými dobíjím baterky:
Za prvé to jsou knihy, kterými se přenesete do cizího příběhu a nemusíte řešit ten váš. Výborná odreagovačka.
Potom se ráda dívám na různé TV shows a seriály, protože zase můžu na chvíli vypnout a nic neřešit. Sleduju fakt různé věci: Nejšílenější úchylky, Výměnu manželek, Amerika Hledá Topmodelku, je mi to jedno.
Snažím se nebýt na sociálních sítích moc často. Už jsem o tom psala několikrát, ale nepatřím k těm co sledují přibývající počet srdíček na Instáči a nervozitou si škubou vlasy. Spousta lidí má pocit, že je nutné být “neustále online” aby jim něco důležitého neuteklo, ale beru to tak, že “kdyby hořelo” ti nejdůležitější lidi mají na mě číslo na kterém jsem k zastižení.
Procházka v přírodě je vždycky dobrý nápad.
Vyhýbám se energetickým upírům, protože jejich potravou je moje energie.
No a poslední tip jsem si teď přečetla v knížce prince Ládíka: Pěšky mezi buddhisty a komunisty kdy psal, že pro případ vnitřní krize má ve svojí mp3 smršť pozitivních písniček kterými se dobije.
Tak snad jsem vám tímto osobním článkem ukázala, že každá mince má dvě strany a je normální nemít občas dobrou náladu, je ale důležité aby ta špatná netrvala moc dlouho 🙂
Kdo chce, může se v komentářích podělit o to jak dobíjí svoje baterky. Můžeme se vzájemně inspirovat třeba i co se týče pozitivních písniček, přináším pár těch svých oblíbených: Girls Just Wanna Have Fun, Get Lucky, Little Talks a Bailando (od Loony).