Rýma a článek ve tři ráno

Tak jsem si z hor kromě fajn pocitu dovezla i prvotřídní nachlazení, za jiný suvenýr bych byla radši. Ráda bych rýmu brala jako p. Dušek*, tedy jako očistu těla, ale prozatím pro mě zůstává otravným důvodem, proč ve tři ráno nespím a píšu tenhle článek, přestože v dnešní noci jsem toho zatím moc nenaspala a pravděpodobně už ani nenaspím.

*Četla jsem to v nějakém rozhovoru.

Možná si za ni můžu sama, jelikož poslední měsíc byl hodně hektický a stal se ze mě křeček běhající v kolečku, tak rozlítaná jsem byla, a věta „nejsem doma” razila říjnové heslo. Možná je pro mě rýma dalším signálem, že bych měla přibrzdit, protože na dlouhodobou šílenou jízdu nejsem stavěná. Snad se z toho konečně poučím, abych si příští měsíc řekla, že byl klidnější.

I když počkat, relativně brzy budou Vánoce, jak se nám v obchodech snaží vnutit už od začátku září. Opět se z nich nehodlám zbláznit, cukroví vzdávám letos úplně, ale bude zapotřebí zařídit dárky. A sakra…
Pohled na všechny ty ozdoby, stromečky a Mikuláše mě začíná štvát.

Zpátky k dnešní noci. Uvažuju, jestli za tři hodiny vstanu do školy, kde je zima jako v psírně a vystavím se možnému moribundusu, nebo zůstanu v bezpečí domova, abych v pondělí byla ready na povinnou měsíční školní praxi. Toť otázka, ale co povinná školní docházka, už jsem něco zameškala… Ještě uvidím.

Za zvuku stařičké karosy projíždějící pod oknem se nejspíše znovu pokusím o spánek. Už jsem přece projela všechny oblíbené blogy i twitter účty.

Obrázek v náhledu: Image by PublicDomainPictures from Pixabay