Je 23. září, a já mám za 2 dny narozky. Bude mi 27 let. Třicítka se nezadržitelně blíží, už mi dýchá za krk. Dneska jsem měla být v Praze na před narozeninové oslavě společně s mými sourozenci, ale musela jsem to zrušit. Jsem totiž opět (!!) nemocná. Tenhle rok se to se mnou veze. Žiju furt ve spěchu, chci stihnout bambilión věcí v co nejkratší čas, a tělo mi čas od času vyhlásí STOPKU v podobě nemoci.
Snažím se na sobě pracovat. Líp plánovat, víc žít tady a teď, neztrácet zbytečně moc času na sociálních sítích, dostatečně odpočívat, ale je to běh na dlouhou trať. Stejně jako práce s úzkostí a stresem. Někdy už mi dochází síly. Přesto vždycky vyhrabu novou energii. Moje životní karty jsou rozdané, a jiné už nebudou. Takže musím “hrát” s tím, co mám. A tak od včera odpočívám (i když přiznávám, že jenom ležet celý den prostě nedokážu), čtení prokládám Gilmorkama, a čekám až zas bude líp. Takhle jsem si ten vstup do “sedmičky” nepředstavovala.
Náhled: canva.com
Možná že mi teď už naskakuje můj nový učitelský automatismus (jde to rychle), ale fakt moc se mi chce napsat: no worries! Věci nejdou měnit naráz a všechny najednou a změny návyků trvají vždycky nejdýl ze všech. Nespěchej na sebe. Máš čas, spoustu času, a ať už jsou tvoje výzvy jakékoli (klub úzkostlivých stresařů zde!), tak je zvládneš. A nemoc je sice hrozná otrava, ale věřím, že až odejdeš z práce, tak se to zlepší. Tedy hodně zdraví, všechno nejlepší a užívej mládí 🙂
Děkuji za přání 🙂 A ano, odchod z práce se blíží, a co bude dál je ve hvězdách.