Jak víte, už nějakou dobu nebydlíme dva, ale tři. Od zimy 2018 sdílíme náš byt s králíčkem-beránkem, který se jmenuje Baxi Bobina. Pokud vás zajímá, jak jsme se našli, přečtěte si to. Za tu dobu co máme Baxinku se náš život změnil, chcete vědět jak se nám žije? Čtěte dále 🙂
Ráno u nás v bytě vypadá tak, že mezi prvními věcmi co udělám je, že Baxi vypustím z klece, klec uklidím, připravím krmivo a vodu. Takže žádné dlouhé vyspávání nepřichází v úvahu, což mě osobně vůbec nevadí, jsem ranní ptáče. Baxi už pravidelně “čeká na značkách”, ať je šest nebo osm ráno. Při otvírání klece bývá často netrpělivá, do klece se ale zavírá až večer než jdeme spát a pro sebe má celý pokoj, který jsme přizpůsobili králičímu obyvateli, běžně nám ale běhá skoro po celém bytě, kdy je nutné hlídat co právě vyvádí, a že je toho dost. Hned na začátku to odnesla nabíječka na mobil, od té doby se ale nic podobného nestalo.
Během dne sem tam dostane pamlsek ve formě ovoce či zeleniny (nejčastěji), kdy spotřeba zeleniny a ovoce co máme Baxinu prudce stoupla, i když všeho podáváme s mírou. Zajímá vás, co chroupe nejradši? Mrkev, jablko a rajčata.
Aby se králíček nenudil, na hraní má připravenou “hrabací krabici” s papírem a ruličkami od toaleťáku, míčky, pana méďu (plyšák), kousací dřeva a tunel, kterým ráda prolézá. Jako tunel posloužila krabice z nákupu, nejvíce ale jeví zájem momentálně o krabici, to ji zabaví na dlouhé minuty.Taky závěsy v ložnici dobře slouží jako schovka.
Králíčci jsou hodně individuální a ne všichni se nechávají nosit či mazlit. Baxina není výjimkou. Vzít se nenechá jen tak, vydrží to hlavně u veterináře nebo výjimečně doma, mazlit a hladit můžeme, když má náladu. Když se jí něco nelíbí, dává to najevo vrčením, či odběhnutím. Pokud má dojem, že je “upozaděna”, začne si vyžadovat pozornost lízáním ruky nebo žducháním. Ráda si vedle nás jenom tak lehne třeba teď když píšu článek, leží opodál a kouká.
Každý měsíc chodíme stříhat drápky na veterinu, protože ani jeden z nás si na to doma netroufá. Po cestě na veterinu lidi v šalině zvědavě koukají, co si to vezu a nejčastěji to tipují na kočku, jelikož velikost přepravky tomu odpovídá. No, máme velkého králíčka. S veterinou jsem nadmíru spokojená a troufám si říct, že i Baxi. Každý měsíc se jí kromě drápků dostane i převážení a zkontrolování fyzického stavu. Když jednou musela zůstat skoro celý den na vyšetření, trochu jsem se bála jak bude reagovat, ale přišlo mi, že jsem se bála více než králíček.
Aby poznala i život “bez zdí”, občas chodíme ven na naši zahradu. Pokud mě sledujete na Instagramu, možná jste už pár stories ze zahrady zahlédli. Naše očekávání bylo, že králíček bude nadšeně hopkat po zahradě. Realita je taková, že venku často jen tak leží a kouká, v poslední době našla zalíbení v hrabání děr.
Náš život s Baxi je zkrátka jiný než byl bez ní. Ale neměnila bych přesto, že spousta lidí moji volbu pořídit si králíčka považovala za rozmar a hloupost. Baxi k nám za ten půlrok ale přirostla tak, že i ve chvílích kdy s ní nejsme si často říkáme, co dělá. Nakonec si zvykl i přítel a teď je to i jeho zlatíčko, za což jsem ráda. A tak jsme zatím tři, ale chystáme se časem rozrůst 🙂
Pokud se chcete podělit s vašimi zvířátky a články o nich, sdílejte je v komentářích 🙂