Nevím čím to je, ale vždycky když si na začátku semestru řeknu, že mám ještě spoustu času na učení a dělám jiné veledůležité věci jako jsou dýchánky s kamarádkami, sjíždění jiných blogů, čtení knížek atd., najednou zjistím, že do konce semestru zbývá pár dní a já se pořádně ještě učit nezačala (no dobře, tento rok jsem začala dřív). Doufám, že to máte stejně a kdo říká, že ne, tak kecá!
Maturita? Pff, počkej si na VŠ!
Tak přesně s tím tak úplně, jakoby nesouhlasím. Já jsem se na maturitu poctivě učila několik měsíců předem fakt, na mou duši na psí uši. Možná jsem se na ni učila až moc, jelikož jsem si stejně vybrala ty nejdebilnější otázky, které jsem mohla, takže mi veškeré učení bylo k ničemu a to jsem si, prosím losovala levou rukou, protože by to mělo být od srdce nebo tak nějak. Odmaturovala jsem ale za 7, takže spokojenost.
Všichni říkali ať si počkám na výšku, že maturita nic není. Že je to lážo plážo. Mně dala i ta maturita dost zabrat (jó, ZSV a dějepis) přesto, zkoušky na výšce jsou asi náročnější, to zase jo. Hlavně v tom, že zatímco na maturu stačilo přečíst 20 knížek, tady jich je dvakrát, třikrát, i čtyřikrát tolik. A opovaž se je všechny nepřečíst, tvůj osud na akademické půdě tím bude zpečetěn!
Taky je to mnohem těžší v zápiscích. Nevím jak vy, ale my snad nemáme ani jednu učebnici, která by nám usnadnila studium, všechno musíme přečíst, vyčíst a vyvěštit z knížek nebo se zkrátka ke mně nedostaly ty knížky potřebné, i to je možné.
Knihovna, můj druhý domov
Když přijde zkouškové, naše osudy jsou zpečetěny. Všechny ty návštěvy doktorů místo přednášek se projeví, teda pokud si neseženeme zápisky. Každý kout našich pokojů a bytů se stane odkladovou plochou na knížky a na další knížky. Knížky jsou všude a sešity taky! Samozřejmě chybí byť jen jedna propiska!
Mám na to svoji teorii, před zkouškovým se záhadně objeví tzv. “prupisák”, zákeřné monstrum přežívající v akademické knihovně a všechny propisky sežere. Pak to dopadá tak, že když si chcete nějakou půjčit (zdravím svoji Ladušku) není vám půjčena, jelikož k ní má majitel citový vztah.
Samozřejmě i v tomto období, je důležité zůstat krásný!
Knihovny patří taktéž k součásti zkouškového. Musím se pousmát tomu, jak jsem četla na Twitteru Mrtvé nevěsty, že v Belfastu dostanou studenti v knihovně v určitý čas zdarma ovoce a vodu. Tady u nás v Brně dostaneme tak akorát bolest zad z toho jak se všichni hrbíme za svými ntb a neschopnost orientace v prostoru a čase, když z knihovny po několika hodinách vylezeme. Co je mimochodem za století a den?
Nedejbože když knížka, kterou nutně potřebujete, bude k mání až na konci zkouškového!
Pak už jede kolotoč, učení, jídlo, učení, jídlo, hygiena, učení, spánek. Jídlo samozřejmě nejčastěji z dovozu, Mekáč nebo čínská polívka. (Ano, ten dovoz taky občas využiju).
Nicméně pokud jste si za všemi těmi sešity a knížkami nalezli čas přečíst si tento článek, tak pořád žijete, v tom vás můžu ujistit na rozdíl od toho, že zkoušky hravě zvládnete. Nemáte zač, se stim smiř!
P.S. Přeju vše hodně zdaru při zkouškovém a vážně, neudělaná zkouška není konec světa 🙂
Tak znáš to – pokud při studiu nemáš aspoň dvakrát týdně záchvat paniky, je to prd vysoká 😉 Nevím, kdo to řekl, ale pravdu měl opravdu hlubokou a nadčasovou.
A… hm… no, já to ale tedy jinak měla a nekecám 🙂 Učila jsem se vždycky jako šílenec už od začátku semestru, protože jsem byla v takovém stresu, že nestíhám a že mě přeci musí vyhodit, že jsem měla takové malé zkouškové téměř neustále. Postupem studia se to tedy zlepšovalo a třeba ve druháku na magistru už jsem i šla na zkoušku, aniž bych přečetla literaturu (to byl na mě už hodně velký úlet), ale to už bylo teda skoro pozdě 😀
Jó, takto jsem se učila na základce a střední, škoda, že mi to nevydrželo 🙁