Na palkovické hůrky, Kubánkov a na rozhlednu

Další tip na pěší toulky v přírodě.

Byla neděle, po dlouhé době slušné počasí. Už v týdnu mi napsala Kája, jestli nezajdeme na hory. Dlouho jsem neváhala. Zjistila jsem totiž, že když je člověk zabraný do hovoru, vyleze i takový kopec, do kterého by normálně vypustil duši. Přibraly jsme svoje drahé polovičky a Kájina psíčka Elišku, a vyrazili. Tentokrát na palkovické hůrky. Z nich jsme vystoupali na vrchol Kubánkov, a na zpáteční cestě to vzali přes rozhlednu v Chlebovicích až na přehradu Olešná. Ano, tušíte správně, i tentokrát vás článek zavede do MS kraje.

První kroky vedly přes cyklostezku vedoucí kolem přehrady Olešná. Po chvíli jsme z ní sešli a pokračovali dále lesem po modré turistické značce. Chodit v lese je příjemné, a na mě osobně to má terapeutické účinky.

První stoupání přišlo záhy na konci obce Palkovice, nicméně cesta není jenom dovrchu. Jsou úseky, kde naberete dech a jdete po rovince. Když jsme vyšli z lesa, přišel čas na posilnění kávou a toustem.

Na Kubánkov, nejvyšší vrchol palkovických hůrek (660 m.n.m.), vede asfaltka. Tenhle úsek zvládnou i malé děti, a dokonce se pod vrchol dostanete autem. Nahoře na nejvyšším bodě nenajdete nic kromě vysílače, proto je fajn mít s sebou vlastní zásoby jídla a pití 🙂 Kdo chce, může odsud pokračovat dál na Hukvaldy. My jsme se kousek vrátili a zamířili na rozhlednu Panorama v Chlebovicích.

Cesta vedla znova lesem, sem tam se objevily hezké výhledy do okolí. Pak už jsme stáli pod rozhlednou, přišel čas na další svačinu, a já s Kájou jsme vystoupaly nahoru. Těch 93 schodů za to stálo. Z rozhledny jde krásně vidět Olešná a frýdecko-místecké okolí.

Zpátky do výchozího bodu jsme se vrátili přes obec Chlebovice. Co by to byl za výlet, kdyby nenastalo malé drama? Chytře jsem navrhla “zkratku” lesem. Nakonec jsme si pěkně zašli a museli se vrátit. V závěru výletu jsme se pokochali chůzí v červeně zbarveném poli jetele, a pak už se vděčně vrátili do civilizace na Olešnou. Přibližnou trasu dávám k dispozici tady.

Byl to fajn výlet, jsem ráda, že máme parťáky na hory! Tyhle turistické “procházky”, po kterých se necítím na umření mám nejradši.

Kájin pohled na výlet najdete tu.