Po jakých knížkách bych sáhla, kdybych šla znovu k maturitě

aneb můj maturitní knihovýběr. Vybírám z čtivých a nijak rozsáhlých děl.

Lakomec, Moliére: Světová komediální klasika o chamtivém tatíkovi, který pro peníze obětuje všechno. Skvělý je i stejnojmenný film s Loui de Funesem v hlavní roli.

Baudelaire Charles, Květy zla: „Prokletá“ básnická sbírka, která se mi jako jedna z mála vryla do paměti (hlavně báseň Zdechlina). Baudelaire veršuje o ženách, a taky o kráse a ošklivosti světa.

Maupassant Guy De, Kulička: Kratičký příběh z období prusko-francouzské války. „Kulička“ je prostitutka držená vojáky v oblehané vsi společně s dalšími lidmi. Po neustálém tlaku okolí podlehne přání vojáka, ovšem na společenském žebříčku jí to nijak nepomůže. Pro dobrotu na žebrotu.

Steinbeck, John, O myších a lidech: Dva farmáři a společný sen o farmě s králíkama. Zní to idelicky, ale realita rozhodně tak růžová nebude. Pěkný, ale smutný příběh.

Viewegh Michal, Báječná léta pod psa: Jako Vieweghova věrná čtenářka, mám tuhle knížku spolu s Účastníky zájezdu nejradši. Autor do knihy promítl své dospívání v komunistickém Československu na pozadí rodinných událostí. Rozhodně doporučuju i stejnojmenný film.

Irena Dousková, Hrdý budžes: Jedna z mých nejoblíbenějších knih vůbec. Geniální je i stejnojmenná hra. Miluju! Příběh malé Helenky, která se snaží porozumět světu v období komunismu.

Smoljak, Svěrák, Dobytí severního polu: Podle mě jedna z nejlepších her L + S. Skvělý situační humor, výborné hlášky. Děj se točí okolo české výpravy na Severní pól.

Schválně jsem se snažila vybrat i lehce netypické „povinné“ knihy. Upřímně, číst povinnou četbu bylo pro mě dost často utrpení a nuda. Díla jako Babička, Malostranské povídky, nebo Stařec a moře už nejspíš nikdy znova nepřečtu. Osobně fandím snaze seznamy děl pravidelně aktualizovat, protože nečtenáře některé kousky můžou odradit od dalšího čtecího pokusu.

A jaké knihy byste z povinné četby doporučili vy?

Související články

3 komentáře

  1. Vidíš, řadu těch knih jsme na seznamu vůbec neměli 🙂 Já bych určitě sáhla po 1984, Siddhárthovi (toho prostě miluju!), Mistrovi a Markétce, a pokud by tam byl i nějaký (jakýkoli) Kazuo Išiguro, tak po něm. Taky bych se podstatně míň bála poezie a místo jistot v podobě Erbena a Gellnera bych se nejspíš mnohem víc odvázala a šoupla tam klidně nějakou Skácelovu sbírku 🙂
    Jo a ta Babička – což o to, mně by zase tak nevadilo, že se tam nic neděje, ale nehorázně mě vytáčela postava babičky. A to je u něčeho, co se podle ní i jmenuje, docela problém 😀

  2. Já jsem si u maturity, tehdy jako nečtenář, vybírala spíš krátká a zfilmovaná díla, a nakonec jsem si čtení zamilovala. 😀 Moje nejoblíbenější kniha byl Spalovač mrtvol. (Jinak na svém blogu jsem psala podobný článek o maturitní četbě, kde jsem shrnula knihy, které se mi líbily nejvíc.;)
    Moliérův Lakomec mě taky bavil, jinak jsem z tvého seznamu nečetla nic, tedy ještě kromě Smoljaka a Svěráka, to je nutnost! ♥ Babičku jsem zkoušela, ale vůbec mě nebavila, tak jsem ji ani nedočetla.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.