Když jsem tuhle knížku četla poprvé, byla jsem z ní nadšená. Teď o pár let později jsem ji přečetla znova. Wow efekt se neopakoval, přesto si myslím, že za přečtení stojí. Příběh vystihují tři slova: Hluboký, divný, jedinečný.
Hlavními postavami díla jsou Alice a Mattio, se kterými se čtenář seznámí v době jejich dětství. Oběma se vinou špatného rozhodnutí změní navždy život, a od té chvíle hledají svoje místo ve světě.
Poprvé se setkají o několik let později ve škole. Tenhle okamžik všechno změní. Dvě osamělá „prvočísla“ s komplikovanou osobností, velkým traumatem, a melancholií v srdci, začnou kolem sebe neustále kroužit. Spolu však být (ne)mohou.
Co se mi na knížce líbilo, je schopnost autora vykreslit dokonale charaktery obou komplikovaných postav. Člověku nemusí být sympatické, ale něčím ho dostanou a okouzlí.
Ke konci je možná četba až moc tížívá, ale možná je právě melancholie to, co příběh odliší od spousty dalších.
Mně osobně se tahle knížka líbí moc. Doporučuju ji číst hlavně ve chvíli, kdy člověku není smutno 🙂
