Ani mi to nepřijde, ale od nastěhování uběhl první měsíc. Leden fakt rychle sletěl a pořád se něco dělo.
Za pár dní oslavím měsíc v nové práci. Vím, že vás asi zajímá, kam jsem se upíchla, ale cítím, že ještě není ten správný čas podělit se o více info. Nebudu lhát; párkrát jsem si v tomhle měsíci sáhla pracovně na dno a chtěla ve zkušebce odejít. Všichni kolegové jsou na mě hodní, tím to není. Jen si nejsem jistá, že je tahle práce to pravé ořechové, a že chci pracovat s typem lidí, kteří za námi převážně chodí. Buď si zvyknu, nebo ne.
Potíž je v tom, že nevím, co jiného bych dělala. Ještě v kraji, kde se většina pracovních nabídek zaměřuje na manuální a technické činnosti. Třeba to nakonec tak horké nebude, a pracovní benefity vyváží to špatné. Uvidím.
Protože se cítím všelijak (v novém bydlení se mi ale líbí, jsem ráda, že to mám blíž za rodinou a některými kamarády), moje tělo reaguje na stresové a zátěžové situace jako vždycky, bohužel. Od začátku roku tak řeším zdravotní problémy. Nejdřív to byly zuby, teď zánět močáku.
Naštěstí mám už vyřízenou praktickou doktorku, takže jsem brala dvoje antibiotika. Pořád však nemám pocit, že by se zánět podařilo stopro vyléčit a táhle se to pomalu čtrnáct dní. Momentálně čekám na další výsledky vyšetření a pokud to nebude dobré, budu to muset řešit dál. Do té doby se snažím posilovat imunitu, pojídám brusinky, beru si probiotika atd.
Dneska celkem depka, co? Takhle “na papíře” to možná vypadá hůř, než ve skutečnosti 🙂
Jasně, že se v lednu stalo taky spoustu dobrých věcí; učím se nové věci, byli jsme na Pustevnách, navštívili mě kamarádi(dky), přítel oslavil 26 let, koupila jsem vstupenky do divadla a na koncert Queenie (já, optimista!), poznala jsem nové lidi…, začínáme vybírat letní dovolenou (optimista na²)…
Přesto se už těším na únor :), snad bude klidnější. Mějte hezký víkend!
Teri, snad to nebude nevyžádaná ráda, ale na chronický zánět močáku, který se vlekl několik měsíců a ATB už nezabírala, mi nejvíce pomohla kombinace d-manosy (výtažek z propolisu) a kapek z lichořeřišnice, plus jsem teda držela protizánětlivou dietu. Ty zmiňované bylinky jsou dobré kombo i na zastavení zánětu v rané fázi, než se rozjede. Jakmile močák jen trochu cítím, nasazuji a co to dodržuji, tak mám, ťuk ťuk, už několik let od antibiotik pokoj. Držím moc palce, ať se toho brzy zbavíš. U mě byl stres taky jedním z hlavních spouštěčů, tak snad si to v práci brzy sedne. Hodně štěstí.
Díky Baruš 🙂
Tyhle pocity, že se mi někde vlastně moc nelíbí, ale třeba si tam ještě zvyknu, znám. Velmi, velmi dobře. A nechci tě děsit, ale kdykoli na mě přišly, nikdy se to nespravilo (zatím mám na kontě tři případy). Vždycky jsem si tedy nějak zvykla, zvládla jsem to, co se po mně chtělo, ale dobře mi v tom nebylo. Ovšem jestli nemáš kam jinam jít… tak to je opravdu těžká situace. A když se k tomu ještě přidají ty zdravotní problémy… inu, držím všechny palce, co mám.
Mě tahle nová práce baví, ale jsou tu okolnosti na které nevím, jestli si zvyknu 🙂
Děkuju za popsání tvojí zkušenosti.
Myslím, že kdo hledá praci, vždycky najde. Jen to třeba nebude to, co by člověk chtěl.
Ještě jsem ve zkušebce, uvidím.
Na zdraví se ti podepsal všechen ten stres, který jsi měla se stěhováním a hledáním práce. Snad to už bude ok. I v té práci.
Máš úplnou pravdu 🙂 Navíc si špatně beru všechno, co mi nejde. Třeba v té práci.
A neboj, nezapomněla jsem na tebe. Až budz ok, ozvu se 🙂